Parkinsonova nemoc je degenerativní onemocnění nervové soustavy. Příčinou je nedostatek dopaminu, látky, která přenáší vzruchy mezi nervovými buňkami. K tomu dochází následkem zvýšeného odumírání buněk tvořících dopamin ve střední části mozku. Nedostatek dopaminu vede ke ztrátě schopnosti ovládání a koordinace pohybu a svalového napětí.
Je to onemocnění plíživé, které se většinou vyvíjí několik let bez
povšimnutí, protože první příznaky jsou velmi nespecifické. Typické projevy
nastanou až při vymizení 70 % buněk tvořících dopamin a souvisí s poruchou
motorických (pohybových) funkcí.
Příčiny onemocnění se bohužel zatím nepodařilo prokázat. Udává se možnost genetické predispozice, ale pouze u velmi nízkého procenta pacientů, v kombinaci s nepříznivými vnějšími faktory. Rizikové je užívání heroinu a jiných toxických látek, prodělaná mozková infekce, případně úraz mozku, ale žádná z těchto příčin není s jistotou potvrzena.
Motorické příznaky
- Svalová ztuhlost je daná zvýšeným napětím svalů, zpočátku
se objevuje na jedné straně těla. Později se objevuje zamrznutí nebo váhání před
prvním krokem, pacient stojí na místě a nedokáže vykročit nebo dokončit
pohyb.
- Třes je nejznámějším příznakem, zpočátku je
klidový, při pohybu mizí. Je pravidelný, rytmický a pomalý, nejprve se objevuje
pouze na jedné straně těla.
- Poruchy rovnováhy spojené s
rizikem pádů, typická je šouravá chůze v předklonu.
- Snížená mimika obličeje, zhoršená artikulace a
vyjadřování.
- Poruchy polykání dané narušenou koordinací
svalů jazyka a hrtanu.
- Zmenšení a zhuštění písma, rukopis
se stává nečitelným.
Výskyt onemocnění je zhruba 1 až 2 případy na 1 000 obyvatel.
Parkinsonova choroba je komplexní onemocnění a potíže a příznaky
nesouvisí jen s pohybovým ústrojím. 90 % pacientů má alespoň jeden z
následujících příznaků: poruchy spánku, zácpa, obtíže s močením, poruchy
plánování složitějších úkolů, ztráta soustředěnosti, obtíže dělat několik věcí
najednou, úzkost a deprese, zvýšené pocení, dvojité nebo rozmazané vidění a
zvýšené vylučování tukových látek v oblasti čela a kštice vedoucí k mastné kůži
a vlasům.
Možnosti pomoci
Diagnostika je obtížná, protože se nedá prokázat žádným specifickým vyšetřením a konečnou diagnózu lze vytvořit až po vyloučení jiných onemocnění. K potvrzení této nemoci by se určitě měl provést odběr krve, EEG, CT vyšetření, ultrazvuk krčních tepen i magnetická rezonance. Diagnostika i léčba spadá primárně do rukou neurologa.
Parkinsonovu nemoc zatím nelze spolehlivě vyléčit, ale proces je možné do určité míry zpomalit a pacientům zlepšit alespoň částečně kvalitu života. Jednotlivé příznaky i průběh onemocnění jsou velmi individuální a u každého jednotlivého pacienta se nemoc liší jak rychlostí vývoje, tak množstvím a dominancí příznaků.
Ideální je podchytit nemoc v jejím úplném začátku, ale to je velmi obtížné, protože prvotní obtíže jsou natolik nespecifické, že pacienti sami jim obvykle nevěnují velkou pozornost a do ordinace přicházejí až při plném propuknutí choroby.
Prvotní nespecifické příznaky Parkinsonovy nemoci:
- Ztráta čichu a chuti.
- Neklidné noci
- poruchy spánku projevující se živými sny, výkřiky ze spaní a prudkými pohyby,
které mohou vést až k pádu z postele. U většiny lidí s touto poruchou se do 10
let Parkinsonova nemoc objeví.
- Zácpa.
- Deprese a úzkost.
Léčba
Současná medicína dokáže zatím pouze zmírnit příznaky této choroby. Základem je podávání chybějícího dopaminu nebo látek, které mění jeho metabolismus, případně působí na jiné systémy přenašečů nervového vzruchu. Dalšími léky jsou ty, které se užívají na zmírnění ostatních obtíží podle stavu konkrétního pacienta: mohou to být léky na spaní, na potlačení deprese a úzkosti apod.
Při velmi rychlém a progredujícím zhoršení, nebo pokud pacient nereaguje na léčbu dopaminem, se může provést i chirurgický zákrok (hloubková mozková stimulace).
Léky sice zmírňují chorobné projevy, ale samy o sobě nevedou k návratu ztracených funkčních schopností. Proto jsou nedílnou součástí léčby fyzioterapie a režimová opatření. Aby se zachovala svalová síla a tenze, je nesmírně důležitý pohyb, nejlépe každodenní procházky. Vhodná jsou i jógová cvičení, případně masáže. Důležité je i trénování mozku, procvičování paměti, vědomostí a orientovanosti.
Další možnosti
Z výživových doplňků je vhodné užívat vitamin E, C, koenzym Q a vitamin B6, který podporuje tvorbu dopaminu. Je obsažen v avokádu, bramborách, banánech, rybách a drůbeži. Podpůrné látky obsahuje i rybí tuk, ženšen, kozlík lékařský, mučenka a česnek.
Zásadní je vlastní přístup pacienta k nemoci a léčbě, vůle k pravidelnému pohybu a k překonávání obtíží. Vzhledem k depresivnímu ladění má většina pacientů tendence uzavírat se do sebe a jejich aktivita je velmi nízká. Zde je důležitá podpora rodiny, vstřícný a chápavý postoj a snaha zapojit nemocného do rodinných i společenských událostí.
