Štítná žláza je žláza s vnitřní sekrecí, jejímž úkolem je produkce hormonů, které jsou nezbytné pro zdravý vývoj člověka. Je umístěna pod hrtanem ve spodní a přední části krku. Hormony tyroxin a trijodthyronin, které štítná žláza produkuje, ovlivňují spotřebu kyslíku, rychlost látkové výměny, a tím i růst a vývoj organismu.
Poruchy a onemocnění štítné žlázy u nás postihují asi 5% populace, ale u žen
jsou mnohem častější. Nejčastěji jsou způsobeny chronickými autoimunitními
záněty. Nádory štítné žlázy se vyskytují méně často. Onemocnění štítné žlázy
může být (ale ne vždy) spojeno s poruchou produkce hormonů, a to jak
nedostatečnou, tak nadbytečnou.
Hypofunkce štítné žlázy a její léčba
Nedostatečná tvorba hormonů neboli hypofunkce vzniká častěji u žen, zejména ve středním a vyšším věku. Vyznačuje se zpomalením všech dějů v organismu, jsou zpomalené pohyby, dostavuje se únava, letargie, bývá přítomná zácpa, váhový přírůstek, poruchy paměti, deprese a nesnášenlivost na chlad. Kůže a vlasy jsou suché, mohou se vyskytovat otoky kolem očí, zhrubnutí hlasu, bolesti kloubů. Nejzávažnější komplikací je zvýšená hladina cholesterolu a triglyceridů, které zvyšují riziko aterosklerózy a tím i infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody. U těhotných žen je potřeba včasná diagnostika, jinak hrozí vážné poškození psychomotorického vývoje plodu.
Nedostatek jódu se v našich podmínkách téměř nevyskytuje díky jodizaci soli.
PŘÍČINY HYPOFUNKCE:
- Autoimunitní chronický zánět, tzv. Hashimotova choroba,
při které organismus vytváří protilátky napadající štítnou žlázu, je nejčastější
příčinou snížené funkce štítné žlázy. Přesná příčina není známá. Existují
domněnky, že onemocnění může nastartovat prodělaná virová nebo bakteriální
infekce. Roli hraje i genetická zátěž, věk, pohlaví a riziko se zvyšuje, je-li
současně přítomno i jiné autoimunitní onemocnění (např. revmatoidní artritis,
celiakie).
- Hormonální
dysbalance (například v těhotenství nebo v přechodu). Činnost všech žláz s
vnitřní sekrecí se vzájemně ovlivňuje, takže i jiné hormonální poruchy se mohou
promítnout do tvorby hormonů štítné žlázy.
- Štítnou žlázu může poškodit i ozáření, užívání některých
léků, případně chirurgický zákrok.
Jedinou, ale poměrně jednoduchou léčbou je dodávat hormon tyroxin. Lék je nutné užívat vždy ve stejnou dobu, odděleně od ostatních tablet a zapít ho dostatečným množstvím tekutiny. Dávku určuje lékař a léčba je celoživotní.
Hyperfunkce štítné žlázy
Vzniká při nadprodukci hormonů. Typicky se projevuje zvětšením štítné žlázy (struma) a zrychleným metabolismem. Pacient hubne, má zrychlenou srdeční frekvenci a hodně energie, špatně snáší teplo, pociťuje žízeň a trpí průjmy. Kůže je teplá a zpocená, může se vyskytovat nespavost a dušnost, bývá zvýšený krevní tlak. Často jsou vystouplé a vypoulené oči.
PŘÍČINY HYPERFUNKCE:
- Graves-Basedowova nemoc je chronický autoimunitní zánět
způsobený protilátkami vlastního těla, které se vážou na receptory ve štítné
žláze a podněcují ji ke zvýšené tvorbě hormonů. Ani zde neznáme přesnou příčinu,
roli může hrát dědičnost a porucha imunity vyvolaná nějakým spouštěcím
mechanismem (stres, infekční onemocnění).
- Adenom štítné žlázy je nádor, který vzniká, pokud se
buňky štítné žlázy začnou nekontrolovaně množit a vyrábět zvýšené množství
hormonů. Většinou není zhoubný, ale doporučuje se chirurgicky odstranit.
Při léčbě se aplikují léky, které blokují tvorbu hormonů (tyreostatika) a betablokátory, které zpomalují srdeční činnost. Pokud je zdrojem nezhoubný nádor, odstraňuje se chirurgicky.
Méně časté projevy
Ne vždy je onemocnění štítné žlázy spojeno se změněnou produkcí hormonů.
Štítná žláza může být zvětšená a může přitom fungovat normálně. Jindy naopak
není změněna velikost, ale k hormonálním změnám dochází.
Štítná žláza může být vzácněji postižena i infekčním zánětem. V tom případě
může být bolestivá na pohmat. Dojde-li ke změně hormonálních hladin, jsou
obvykle pouze dočasné. Léčí se podle původu infekce antibiotiky, případně
kortikoidy. Důležité je všímat si typických příznaků a při jejich podezření
navštívit lékaře. Diagnostika zahrnuje vyšetření pohmatem, zjištění hormonálních
hladin a případných protilátek z krve, ultrazvukové vyšetření a je-li nutné, též
biopsii.
Zdrojem jódu
jsou mořské ryby a mořské plody, minerální vody a především
sůl.
Užívání doplňků stravy s obsahem jódu
konzultujte vždy s lékárníkem nebo lékařem,
protože
nadměrné dávky mohou štítnou žlázu též poškodit.
Co můžeme udělat
preventivně?
Pro správnou funkci štítné žlázy je důležitý jód. Doporučené denní dávky jsou mezi 150 až 200 mikrogramy, vyšší dávky jsou potřeba u dětí, dospívajících, těhotných a kojících žen.
Rizikové osoby, tj. ženy po menopauze, ale i v těhotenství, zvlášť pokud mají onemocnění štítné žlázy v rodině, by měly omezit konzumaci tzv. strumigenů, které mohou podporovat růst štítné žlázy (sójové produkty, arašídy, květák, brokolice, zelí). Opatrnosti je třeba i u osob s již diagnostikovaným autoimunitním onemocněním.
