Klouby a bolest. Co o nich nevíte?

Bolest kloubů představuje jeden z velmi častých důvodů návštěvy lékaře i lékárny. Bolest pacienta obtěžuje, omezuje ho v pohybu, a znesnadňuje tak každodenní aktivity. Dávno neplatí, že bolestmi kloubů trpí hlavně senioři. Ohroženou skupinou jsou také mladší jedinci, kteří své klouby nadměrně zatěžují při sportu, riziko představuje i jednostranný pohyb např. v zaměstnání. Zapomínat bychom neměli ani na vrozené kloubní vady, endokrinologická, neurologická, infekční onemocnění či osteoporózu. Zdraví našich kloubů by nás však mělo zajímat dříve, než se objeví první známky jejich opotřebení.

Běžec

Pevnou oporou lidského těla je kostra. Tato rigidní struktura se skládá z více než 200 kostí a sama o sobě pohyb neumožňuje. Tuto nepostradatelnou vlastnost má kloub, který můžeme charakterizovat jako pohyblivé spojení a zároveň ohebné místo vzájemně se stýkajících dvou nebo více kostí, které slouží k pohybu určité části těla.

Existuje několik hledisek, podle kterých můžeme rozlišovat různé druhy kloubů. Podle počtu kostí, které spojují, rozlišujeme klouby jednoduché (ramenní) nebo složité (kolenní). Nerovnosti, které vzniknou spojením více kostí, vyrovnají pohyblivé chrupavčité destičky. Klouby můžeme také rozlišovat podle tvaru kloubních ploch (kulové, válcové, kladkové, elipsoidní, sedlové, čepové).

Podívejme se na anatomickou charakteristiku tohoto spojení blíže. Kloub uzavírá kloubní pouzdro, které je zesíleno vazy. Z vnitřní strany ho vystýlá synoviální vrstva, která produkuje synoviální tekutinu – kloubní maz. Tato tekutina je pro funkci kloubu naprosto nezbytná. Její původ je krevní, jedná se o dialyzát krevní plazmy. Synoviální tekutina vyživuje kloubní chrupavku, zajišťuje pevné přilnutí ploch k sobě, zmírňuje tření. Nedostatek této tekutiny poškozuje kloubní chrupavku, zhoršuje se její výživa i regenerace. Tkáň chrupavková tvoří společně s tkání kostní a vazivem skupinu pojiv, které najdeme v lidském těle. Chrupavčitou tkáň nenajdeme pouze na koncích kostí v kloubu, ale také v hrtanu, předních koncích žeber, na stěnách průdušnice nebo v ušním boltci.

 

Co je chrupavka?

Chrupavka je pevná, bílá nebo nažloutlá tkáň, která je téměř bez cévního a nervového zásobení. Řezné rány chrupavky se nehojí. Pokud v základní hmotě chrupavky najdeme mimo okrouhlých buněk (můžou být uloženy jednotlivě nebo po několika v komůrce) i fibrily, hovoříme buď o chrupavce vazivové (vazivové fibrily), nebo o chrupavce elastické (elastické fibrily). Ve sklovité neboli hyalinní chrupavce nejsou fibrily patrné. Právě tento typ chrupavky najdeme v kloubech. Její vláknitý podíl představuje především kolagen, který dodává pevnost a pružnost. Amorfní podíl chrupavky se skládá z proteoglykanů a vody (její obsah se pohybuje kolem 70 %). Prostor mezi kolagenními vlákny a chondrocyty (živé buňky chrupavky) vyplňují proteoglykany, v čele s kyselinou hyaluronovou. Pokud dojde k narušení rovnováhy mezi fyziologickým poměrem kolagenu a proteoglykanů, chrupavka i kloub jsou postupně poškozovány.

 

Od teorie k bolesti

Klouby jsou neodmyslitelnou součástí pohybového aparátu lidského těla a v průběhu života jsou velmi namáhány. Dochází k opotřebování, poškození a úbytku chrupavky. Pokud je tento úbytek výrazný, zhoršuje se pohyblivost a zvyšuje se bolestivost kloubu. „Bolí mě klouby, to přijde změna počasí,“ nejednou jsem zaslechla tuto větu. Mohou naše klouby fungovat jako rosnička? Je to možné. Krátkodobé a neintenzivní bolesti kloubů mohou skutečně souviset se změnou počasí. Vysvětlení vychází z poznatku, že vztah mezi funkcí svalů a funkcí kloubů je velmi úzký. Při změně počasí dochází ke změně svalového napětí, které může způsobit bolest kloubu. Svaly tím kloub také chrání. Pokud dojde k nějakému funkčnímu poškození kloubu, okolní svalové skupiny reflexně zareagují – dojde ke svalovému spazmu, který má ochranný význam – dochází k blokaci pohybu, jenž by mohl vést k dalšímu poškození kloubu.

Bolest je subjektivně velmi negativně vnímána, ale jak je vidět, má pro nás též ochranný význam. Je to signál našeho těla – zastav se a všimni si. V případě bolesti kloubů je naší odpovědí obvykle razantní dávka nesteroidního antirevmatika, analgetika (nejčastěji ibuprofenu). Při častém podávání o sobě dříve či později dá vědět gastrointestinální trakt, především žaludek. Jeho stěna je při nadměrném užívání těchto léčiv vystavena riziku poškození a vzniku vředu.

 

Nepříjemná osteoartróza

Obávaným kloubním onemocněním je osteoartróza. Vzniká na základě více faktorů, které nemusejí být vždy odhaleny. V podstatě dochází k degenerativní přestavbě chrupavky, mění se metabolismus této tkáně a zhoršuje se její kvalita. Nadměrná degradace a nedostatečná obnova způsobí snížení množství proteoglykanů. Postižena je i kolagenní síť a zvyšuje se obsah vody. Tato fáze je pro rozvoj onemocnění zásadní, ale pacient ještě změny nevnímá, protože v chrupavce chybí nervové zásobení. Teprve postižení ostatních tkání kloubu např. zánět kloubního pouzdra způsobí potíže. Přidružuje se námahová bolest, ranní ztuhlost, otok. V případě kloubů ruky se tvoří deformity, osteoartróza páteře se ohlásí bolestí zad. Často postižené bývají klouby kolenní a kyčelní.

 

Bolest můžeme utlumit

K tlumení projevů bolesti používáme analgetika, lékem první volby je paracetamol. Pro akutní ataku nemoci lze krátkodobě použít i nesteroidní antirevmatika, analgetika, např. ibuprofen (v případě nutnosti podávat tyto přípravky delší dobu je kombinujeme s léky, které chrání stěnu žaludku). K farmakoterapii připojme i možnosti nefarmakologické léčby.

 

Jak se tedy o své klouby správně starat?

Obecně se držme doporučení a pravidel správného životního stylu – zdravá výživa, vitaminy, dostatek pohybu a v neposlední řadě také pozitivní psychické a emoční naladění. Nepodceňujme nachlazení a komplikace s ním spojené. Nadváha kloubům rozhodně nesvědčí, trpí především kolena a kyčle. Pohyb je rozhodně vhodný, ale vždy musíme k pacientovi přistupovat individuálně. Klouby se musejí zatěžovat postupně. Není dobré pouštět se do nárazových sportovních výkonů jednou za čas. Pro naše tělo je nejpřirozenějším pohybem chůze, využijme ji, podpoří se látková výměna v kloubu a bude se udržovat jeho pohyblivost. Teplo, odpočinek, klid, kvalitní obuv či matrace, fyzioterapie, rehabilitační cvičení, podpůrné pomůcky (ortézy, bederní pásy), to vše můžeme při péči využít.

 

Nepodceňujme ani doplňky stravy

Pro prevenci a také pro léčbu můžeme použít i doplňky stravy, na trhu je jich nepřeberné množství. Některé jsou registrované jako léčiva. Skládají se z jedné nebo více účinných látek. Lékárník toto složení zná a pomůže s výběrem vhodného doplňku či léčiva, případně doplní další informace spojené s užíváním. Mechanismem účinku ve většině kloubních přípravků je princip dodání látek, které se v kloubní chrupavce přirozeně vyskytují. Tyto látky jsou dodávány v nadměrném množství a poškozená chrupavka dostává potřebné molekuly pro svou regeneraci, aniž by je tělo muselo pracně syntetizovat samo. V kloubních přípravcích nejčastěji najdeme tyto struktury: glukosamin, chondroitinsulfát, kolagenní lyzát, kolagen typu II, methylsulfonylmethan (MSM), vitamin C, boswellové kyseliny, mangan a antioxidanty, jako je selen, vitamin E atd.

Výrobci se nedrží jedné lékové formy, mimo obyčejné tablety určené ke spolknutí se můžeme setkat s tekutými formami, prášky pro přípravu roztoků nebo tabletami, které jsou určené k rozkousání – mají většinou příjemnou chuť, takže jejich užívání nemusí být vůbec nepříjemné. Všechny výše jmenované látky bývají ve většině případů dobře snášeny, zřídka pozorujeme nežádoucí účinky na gastrointestinální trakt pacienta, které se dají řešit užíváním přípravku s jídlem (některé by se ale nalačno užívat měly). Věnujme tedy svým kloubům pozornost, slouží nám každý den.

 

 

Mgr. Monika Vostřelová

Alphega lékárnice, Jaroměř

 

Najdi lékárnu

Najít Vaší nejbližší lékárnu:

Použijte vyhledávací pole výše.

Lékárny Alphega od A do Z ►