Nemoc, která postihuje většinou starší část populace. Ve věkové skupině nad 60 let je postiženo 5-7 %. Vede k postupnému a obvykle nevratnému zhoršování kognitivních funkcí a intelektu, a končí neschopností vykonávat běžné aktivity a postarat se sám o sebe.
Demence je organicky podmíněná, to znamená, že vzniká na základě poškození
mozku. Může být buď primární, způsobená atrofií a degenerativními změnami v
mozku, nebo sekundární, která je následkem různých chorobných stavů
(alkoholismus, drogová závislost, poúrazové poškození) nebo onemocnění (nádory,
infekční nemoci, hormonální poruchy).
Méně se ví, že druhým nejčastějším typem je tzv. vaskulární demence. Způsobuje až 30 % všech demencí a její příčinou jsou aterosklerotické změny v mozku. Na rozdíl od Alzheimerovy choroby nebo třeba demence u Parkinsonovy nemoci, kdy nedokážeme ještě stanovit přesnou příčinu těchto onemocnění, vaskulární demence má původ v degenerativních změnách mozkových tepen. Zvýšené riziko vaskulární demence hrozí všem, kteří mají následkem aterosklerózy špatně průchodné tepny a současně vyšší riziko srdečního infarktu nebo mozkové mrtvice.
Většinu z nás při vyslovení slova demence napadne Alzheimerova nemoc. Ta je skutečně zodpovědná za největší procento demencí.
Co se děje při mrtvičce
Při mozkové mrtvici (cévní mozková příhoda) dochází k uzávěru velké mozkové tepny. Do oblasti mozku, která je touto tepnou zásobovaná, se nemůže dostat kyslík a živiny a dochází k jejímu poškození. Příznaky jsou různé podle rozsahu poškození a podle toho, která oblast mozku byla zasažena: poruchy hybnosti, řeči, vidění, problémy s pamětí apod.
Krevní řečiště v mozku však není tvořeno jen velkými cévami, ale i menšími tepénkami, jejichž průchodnost se může také postupně horšit až uzavírat. Vzhledem k tomu, že se jedná o zasažení velmi malé oblasti, zpočátku tyto mrtvičky probíhají bezpříznakově. Postupně se poškozená oblast mozku zvětšuje a rozvíjí se demence.
Podle příznaků se dá vaskulární demence od Alzheimerovy choroby rozlišit jen velmi obtížně. Navíc pacienti mohou trpět oběma druhy současně.
Typické projevy
V počátečních stadiích se často vyskytuje podrážděnost, zvýšená únavnost, zhoršená adaptabilita na nové situace, přecitlivělost, někdy až agresivita, bolesti hlavy a závratě. Později se příznaky zhoršují. Postižena je zejména paměť, řeč, orientace, úsudek a myšlení. Postižený není schopen porozumět jednoduchým úkolům, postupně se zhoršuje schopnost provádět běžné aktivity. Pacient bývá zmatený, zejména v noci.
Dochází ke změnám osobnosti, objevuje se zvýšená agresivita, podezíravost nebo naopak pasivita. Později se mohou přidat i bludy (přesvědčení o něčem, co nemá reálný základ), problémy s udržením moči nebo stolice.
Rozpoznání nemoci
Diagnostika spadá do kompetencí specializovaných lékařů: neurologa, geriatra nebo psychiatra. K potvrzení diagnózy je třeba vyloučit jiný typ demence, provést celkové interní vyšetření, které odhalí rizikové faktory (diabetes, vysoký krevní tlak, zvýšenou hladinu cholesterolu, obezitu, případně již existující ischemickou choroba srdeční), provádí se ultrazvukové vyšetření krčních tepen ke zjištění jejich průchodnosti, vyšetření očního pozadí, EEG, CT, magnetická rezonance. Součástí by mělo být i psychiatrické vyšetření.
Nepodceňujte prevenci
V případě vaskulární demence víme, co ji způsobuje, takže je potřeba dodržovat základní pravidla správné životosprávy:
- Racionální strava.
- Dostatek přiměřeného pohybu.
- Hlídat si tělesnou hmotnost.
- Nekouřit!
Kouření zvyšuje riziko aterosklerózy a nikotin navíc zužuje cévy.
- Omezit
příjem alkoholu.
- Chodit na pravidelné preventivní prohlídky zejména s
ohledem na možný výskyt hypertenze, diabetu a vysoké hladiny krevních tuků
(cholesterol a triglyceridy).
- Pokud je některý z těchto rizikových
faktorů/onemocnění přítomen, pak je potřeba ho řádně léčit.
Účinná léčba bohužel neexistuje. Lze podávat pouze podpůrné léky, ale je třeba počítat s tím, že stav pacienta se bude trvale zhoršovat a bohužel může vyústit až do doby, kdy bude potřebovat ústavní léčbu. O to důležitější je prevence.
Demence je těžká i pro blízké okolí nemocného, neboť dochází k totální změně jeho osobnosti a postupně ke ztrátě schopnosti postarat se sám o sebe. Ve vztahu k nemocnému je třeba obrnit se trpělivostí a vlídností, dávat mu najevo lásku a snažit se ho co nejvíc zapojit do okolního života. Důležitý je i pravidelný režim a dostatek pohybu.
Pokud okolí přestává péči o nemocného zvládat, není potřeba si něco vyčítat nebo se za to stydět. Péče o pacienty s demencí je velmi náročná, vyčerpávající a vyžaduje regeneraci těch, kteří o nemocné pečují. Pokud cítí, že už to nezvládají, je dobré vyhledat odbornou psychologickou pomoc. V rámci sociální i zdravotní péče existují i různé druhy domácí péče, odlehčovacích služeb, denní stacionáře. Vždy je dobré probrat tyto možnosti jak s ošetřujícím lékařem nemocného, tak s jeho obvodním lékařem, který je obvykle dobře informován o síti sociálních a zdravotních služeb v okolí.
