VÝŽIVA DĚTÍ: NEPODCEŇUJME DŮLEŽITOST MLÉKA  

Výživa je jeden ze základních faktorů ovlivňujících náš celkový zdravotní stav. Nejedná se však o problematiku, na niž bychom se měli soustředit pouze v naší dospělosti. Výživa má zcela zásadní význam u dítěte již od nejranějšího věku. A to nejen pro jeho budoucí růst a vývoj, ale ovlivňuje též celkovou obranyschopnost a zdraví v jeho pozdějším věku.

Není náhodou, že slovo kojenec je odvozeno od kojení. Mateřské mléko poskytuje dítěti všechny potřebné živiny a látky, které přirozeným způsobem posilují jeho imunitní systém. Je vědecky prokázáno, že kojené děti mají nižší výskyt infekčních onemocnění.

Zvýšená obranyschopnost kojených dětí je mimo jiné způsobena přítomností převážně bifidogenní mikroflóry v jejich střevech.

Mateřské mléko obsahuje malé množství těchto zdraví prospěšných bakterií, ale hlavně obsahuje prebiotickou vlákninu. Jedná se o nestravitelnou část potravy, která ve střevě působí jako živina právě pro zdraví prospěšné probiotické bakterie. Ty se díky její přítomnosti mohou množit, a dochází tak k rozvoji bifidogenní (probitoické) mikroflóry ve střevě, která je typická právě pro kojené děti.

Kojení navíc upevňuje psychosociální vazbu mezi matkou a dítětem a je důležité i pro budoucí emoční rozvoj dítěte. Odborníci ze Světové zdravotnické organizace (WHO) udávají jako optimální dobu výlučného kojení prvních 6 měsíců života dítěte.

Někdy se ovšem stává, že dítě být kojené z různých důvodů nemůže. Ať už jsou to důvody zdravotní, sociální, nebo čistě osobní, je potřeba je respektovat. A v tom případě přichází na řadu kojenecká výživa. Většina současných výrobců se řídí nejmodernějšími zdravotními trendy a připravují kojenecká mléka tak, aby svým složením co nejvíce odpovídala mateřskému mléku. K dispozici jsou i speciální kojenecká mléka pro děti s určitými zdravotními obtížemi – například mléka snižující riziko vzniku alergií u predisponovaných jedinců, mléka pro děti trpící kojeneckou kolikou nebo mléka zabraňující nadměrnému ublinkávání.

 

S prvními příkrmy počkejme do konce 4. měsíce

Kolem 5. nebo 6. měsíce dítěti obvykle přestává stačit výhradně mléčná výživa. Kojené děti vydrží na výhradně mléčné stravě většinou déle, u dětí na umělé kojenecké výživě zpravidla dochází k zařazování příkrmů dříve. Důležité však je pravidlo, že s přikrmováním se nemá začínat dříve než od ukončeného 4. měsíce. Do té doby totiž děti ještě nemají trávicí systém vyvinutý natolik, aby dovedl zpracovat jinou stravu než kojenecké mléko.

Jakmile je dítě na příkrmy připraveno, doporučuje se začít zeleninovými. Ovoce se zpočátku přikrmování nedoporučuje, protože má sladkou chuť, na kterou si děti snadno zvykají, a pak vyžadují vyšší přísun sladkého. První zeleninové příkrmy by měly být jednosložkové, v nichž je rozmixovaný pouze jeden druh zeleniny. Vhodná je například mrkev nebo brokolice. Postupně je možné zařadit také kaše a ovoce, banány či jablka. Jakmile začnou dítěti růst první zoubky, měli bychom přestat s mixováním na hladkou kaši a nechat i malé kousky potravy vcelku.

 

Studie z poslední doby prokázaly, že děti ve věku od jednoho do tří let ve vyspělých zemích konzumují daleko více bílkovin, než by potřebovaly. Zvýšený přísun bílkovin v raném věku bývá následně spojován s vyšším rizikem obezity. A obezita se ve vyspělých zemích stává bohužel téměř epidemií, kterou bývají postižené už i děti.

 

 

Mléko a mléčné výrobky by měly stále tvořit důležitou součást dětského jídelníčku. Pokud již dítě není kojeno, pak lze doporučit tzv. pokračovací mléka, která jsou určena pro děti od 6. do 12. měsíce věku. Kravské mléko se nedoporučuje, protože svým složením neodpovídá potřebám malých dětí. Primárně je určeno pro mláďata krav a ne pro děti, obsahuje nadměrné množství bílkovin a naopak nedostatek železa nebo vitaminu D, který děti potřebují ke správnému vývoji kostí. Železo je nutné nejen pro správnou krvetvorbu, ale jeho nedostatek může též způsobovat poruchy soustředění nebo hyperaktivitu. Z tohoto důvodu se pro děti nejen od 6. do 12. měsíce, ale ještě i v batolecím věku doporučuje podávat místo kravského mléka mléko batolecí, které svým složením odpovídá potřebám dětí v tomto věku.

 

Stejná strava pro batolata i dospělé?

Batolecí věk označuje období mezi 1. a 3. rokem dítěte. V tomto věku dochází k prudkému růstu organismu. Aby byl zabezpečen správný růst všech orgánových systémů, potřebuje batole na jeden kilogram tělesné hmotnosti několikanásobně vyšší množství všech živin než dospělý člověk. Zároveň však je třeba si uvědomit, že jeho trávicí systém je mnohem menší. Proto musíme těmto dětem dodat plnohodnotnou stravu doslova s každou lžičkou.

Mnoho rodičů dělá chybu, když dětem od jednoho roku podává téměř stejnou stravu, jakou jedí oni sami. Je mnoho potravin, jejichž podávání je v batolecím věku naprosto nevhodné. Jsou to především uzeniny, tučná a smažená jídla, nadbytek bílého pečiva či sladkostí a v neposlední řadě též zvýšené množství bílkovin.

 

MUDr. Kateřina Uxová

Najdi lékárnu

Najít Vaší nejbližší lékárnu:

Použijte vyhledávací pole výše.

Lékárny Alphega od A do Z ►