Srdce: Co můžeme pro náš stroj života udělat?

O tom jak si zachovat zdravé srdce a cévní systém už byly popsány stohy papíru. Zkusila jsem do internetového vyhledavače zadat heslo „zdravé srdce“ – nalezeno bylo 1 940 000 odkazů. Na slovo „cholesterol“ se jich objevilo dokonce 66 400 000. A přesto denně ve světě umírají tisíce lidí na následky kardiovaskulárních onemocnění.

Většina z nás tuší, že vysoké procento lidí s těmito chorobami žije v bohatých, někdo je nazývá civilizovaných, státech. Podvědomě vnímáme, že není úplně správné tloustnout, kouřit, sedět před televizí a zobat brambůrky, přesto veliká část z nás to dělá. Zdravotnictví je na tak dobré úrovni, že se již tolik nebojíme. Ještě před 30 lety se na následky infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody umíralo poměrně často. Dnes si starší pánové běžně povídají o tom, kolik mají bypassů, a tyto zákroky považují za zcela běžnou záležitost. Medicína ovšem není všemocná a nedokáže za nás vyřešit všechno. Čím více budeme spoléhat jen na ni, bez toho abychom se zaměřili na svůj životní styl, tím více můžeme být překvapeni – samozřejmě nemile.

V posledních letech neustále slyšíme o tom, jak se náš věk prodlužuje. Dokážeme si ale ten „prodloužený život“ užít? Možná to bude znít hrubě, ale nezáleží jen na tom, jak dlouho tu budeme, ale také na tom, co tu budeme dělat a jestli nás to bude naplňovat.  A jen málokdo z nás má takové štěstí, že se ve zdraví dožije požehnaného věku bez toho, aby se o sebe staral.

Podle Světové zdravotnické organizace jsou kardiovaskulární onemocnění nejčastější příčinou úmrtí v „civilizovaném světě“. Přitom až čtyřem z pěti z nich můžeme předejít.

 

Co neovlivníme?

Existují rizikové faktory, se kterými bohužel nic neuděláme. Patří mezi ně zejména rasa, pohlaví, věk, poruchy srážlivosti krve a naše genetická dispozice. Riziko onemocnění se zvyšuje s rostoucím věkem, přičemž vyšší je u mužů. Ženy jsou do nástupu menopauzy, tzn. přibližně do padesáti let, chráněny hormonálně. V klimakteriu tato ochrana mizí a riziko onemocnění postupně vzrůstá, až je stejné jako u mužů.

Z tohoto důvodu je velmi důležité, aby ženy po přechodu, které doposud neměly žádné zdravotní potíže, nezanedbávaly pravidelné preventivní prohlídky u praktického lékaře. To samozřejmě platí i pro ty, jejichž rodič či oba rodiče trpěli nějakým srdečním či cévním onemocněním nebo v jeho důsledku dokonce zemřeli.

Pacienti s poruchami srážlivosti krve musejí pečlivě dodržovat doporučení lékaře, užívat předepsané léky a neexperimentovat s léky jinými, protože se mohou navzájem ovlivňovat.

 

Některá rizika máme ve svých vlastních rukách

Vysoký krevní tlak, kouření cigaret, obezita, vysoká hladina cholesterolu a triglyceridů, dlouhodobý stres, deprese, úzkost. To vše jsou rizikové faktory, se kterými můžeme pracovat, a ovlivnit jejich výskyt.

Čím více zmíněných rizikových faktorů ve svém životě nalézáme, tím více se zvyšuje pravděpodobnost, že onemocníme nebo dokonce zemřeme na následky chorob srdce či cév. Velice často potkávám pacienty, u kterých přibývá jedno riziko za druhým a kteří trpí i řadou jiných chorob. Užívají mnoho léků, mají mnohá zdravotní omezení a velmi malou motivaci změnit svůj životní styl. Diví se tomu, že byli „celý život zdraví a teď najednou...“. Zdravotní problémy nevnímají jako důsledek svého životního stylu, ale jako „nějaký zásah vyšší moci“, jako smůlu nebo jako dědičnou nutnost. Přetnout tento začarovaný kruh je velmi obtížné a mnoha lidem se to nepodaří.

Proto je důležité tomu všemu předejít. Mnohonásobně obtížnější než nepřibrat je zhubnout. Přestat kouřit je velice těžké na rozdíl od toho, abychom nezačali. Mnohem jednodušší než snížit vysokou hladinu cholesterolu v krvi je se k ní „neprojíst“. A tak bychom mohli pokračovat takřka donekonečna.

Přitom prevence je tak jednoduchá, účinná a levná. Bohužel ale pravděpodobně neatraktivní. Všichni víme, že kouření škodí zdraví v jakémkoliv věku. Přesto mnoho z nás kouří. Všichni víme, že bychom se měli více hýbat, přesto to neděláme. A taky si pamatujeme „jez do polosyta, pij do polopita“, ale kdo z nás se toho drží?

Není pravda, co se říká o dlouhodobých kuřácích: „že jsou na to zvyklí a že není dobré přestat“. Naopak, přestat kouřit je dobré kdykoliv a vždy budou ze zdravotního hlediska převažovat pozitiva nad eventuálními negativy.

Pravidelný pohyb je přínosný hned z několika důvodů. Pomáhá nám udržet váhu, eventuálně ji snižovat, podporuje správnou funkci svalstva a předchází jeho úbytku, zlepšuje mozkovou aktivitu a má obrovský význam pro psychickou pohodu a duševní zdraví. Tím ovlivňuje, ať přímo či nepřímo, hned několik rizikových faktorů kardiovaskulárních chorob.

A na konec zdravé stravování. To se pro mnoho z nás stalo záhadným odvětvím. Nejenže každému z nás chutná něco jiného, ale rovněž je velmi těžké vyznat se v mnoha, často protichůdných, doporučeních. Stejně složitá je orientace v různých potravinářských výrobcích.

S ohledem na své cévy bychom měli jíst dostatek zeleniny a ovoce. Měli bychom méně solit a omezit příjem tuků obsahujících nasycené mastné kyseliny. Do svého jídelníčku bychom měli pravidelně zařazovat ryby, ideálně dvakrát týdně. Pokud ryby nejíte, je dobré užívat potravinové doplňky s obsahem omega-3-nenasycených mastných kyselin, které je mohou částečně nahradit. Měli bychom se vyhýbat „tvrdému“ alkoholu, tučnému masu, tučným mléčným výrobkům, uzeninám a smaženým pokrmům. Nemusí to znamenat zákaz, ale rozhodně bychom neměli jíst tyto potraviny pravidelně.

Mnoho polotovarů, cukrovinek, oříšků, lahůdek a uzenin obsahuje vysoké množství soli a nasycených mastných kyselin, které jsou pro pacienty s kardiovaskulárním onemocněním vyloženě nevhodné. Ti, kteří nestudují složení potravin na etiketách, by měli nakupovat jednoduché známé suroviny a z nich potom vařit či péct. Vyhnou se pak tomu, že nevědomky sní vysoké množství škodlivých složek.

  

      Která rizika ovlivnit můžeme?

     • vysoký krevní tlak

     • kouření cigaret

     • obezita

     • vysoká hladina cholesterolu a triglyceridů

     • dlouhodobý stres, deprese, úzkost

 

Pozornost věnujme také tukům

Obzvlášť dobrý pozor je třeba dávat na obsah tuků v potravinách. Platí to jak o jejich kvantitě, tak o jejich kvalitě. Jinými slovy: kolik jich tam je a jaké jsou. Je to důležité s ohledem na jeden z rizikových faktorů srdečně-cévních onemocnění, a to zvýšenou hladinu cholesterolu, respektive tuků v krvi. Bez těchto látek se sice naše tělo neobejde, ale máme-li jich moc, výrazně nás poškozují. Dlouhodobě vysoká hladina tuků v krvi způsobí, že se začnou ukládat. A ukládají se i do cévní stěny, která tím ztrácí svou pružnost a částečně svou funkci. Můžeme si ji představit jako zanesenou a zpuchřelou starou zahradní hadici. Co se asi stane, když do ní pod tlakem pustíte vodu?

Největší nebezpečí vysoké hladiny cholesterolu a tuků v krvi je, že nebolí ani nijak jinak neznepříjemňuje život, dokud už to není opravdu vážné. Možná proto bere řada lidí jeho zvýšenou hladinu na lehkou váhu a zamyslí se nad jejím snížením, až když nastane problém. Pozastavme se proto nad naším způsobem života a začněme se lépe starat o naše srdce a cévy.

Co tedy pro své srdce můžeme udělat?

• přestat kouřit

• zdravě jíst

• pravidelně se hýbat a odpočívat


Mgr. Leona Štěpková
Alphega lékárnice, Hostomice nad Bílinou

 

Najdi lékárnu

Najít Vaší nejbližší lékárnu:

Použijte vyhledávací pole výše.

Lékárny Alphega od A do Z ►