Kdo z nás by neznal ostře žluté květy, které každý rok zaplaví (nejen) české louky. Život smetanky lékařské nebo-li pampelišky je krátký, ale velmi intenzivní. Poznali jste již také všechna její tajemství?
Léčivé účinky smetanky lékařské nejsou žádným novodobým objevem. Její výjimečnosti si stihli všimnout již obyvatelé antického Řecka. Ti využívali „pampeliškové mléko“ proti pihám a žlutým skvrnám na kůži, k léčbě očních zánětů či proti slabosti a únavě. Od té doby se z ní stalo kvetoucí slunce našeho zdraví. Zapomeňte na pampelišku jako na plevel, který okupuje louky, pastviny i zahrady, a podívejte se na ni okem léčitele-bylinkáře.
Smetanka lékařská je vytrvalá rostlinka, která je nápadná pro svou růžici přízemních, podlouhlých a hrubě kracovitých listů. Z jejich středu se k nebi tyčí dutý stonek se zlatavým květním úborem. Ten je složen z přibližně 200 jazykovitých květů, které jsou velmi hustě vměstnány do jednoho květního lůžka. Ve všech částech smetanky jsou přítomny mléčnice, které způsobují, že po utržení rostlina „pláče“.
Jako u většiny léčivých rostlin je využití i u smetanky vskutku široké. Příznivé účinky na stav našeho těla mají nejen květy, ale také listy a kořen. Všechny tyto části překypují prospěšnými látkami. Za všechny jmenujme hořčiny, třísloviny, inulin, soli sodíku, draslíku, kyseliny křemičité, manganu, síry a fosforu, fytosteroly, fruktózu či vitaminy A, B, C a D.
Pampeliška se velmi často využívá pro podporu správného fungování trávicího traktu. Povzbuzuje trávení, podporuje sekreci trávicích šťáv, žluči a žaludečních kyselin. Má blahodárný účinek i na činnost jater a ledvin, působí diureticky. Dále můžeme jmenovat její schopnosti odstranit z těla toxické látky. Užívá se proto při léčbě akné, ekzémů a při očišťování organismu. Kromě toho dokáže také pozitivně ovlivňovat pevnost kostí, tvrdost a pevnost zubů či podporovat vylučování kožními póry.
Léčivé nejsou jen květy
Jak již bylo zmíněno, pampeliška vyčnívá z řady dalších rostlin především svým výrazně žlutým květem. Květ ale není jediné, co je možné sbírat. Výjimečné účinky má také kořen či listy. Kořen je nejvhodnější sbírat v březnu a dubnu, tedy ještě před tím, než rostlina začne kvést, nebo až na konci vegetačního období (srpen, září). Kořen se suší a měl by zůstat na lomu bílý. Neoplývá žádným zápachem a chuťové buňky roztančí nahořklou baladou vitaminů.
Listy se oproti tomu sbírají v květnu až říjnu. Rovněž je vhodné uchovávat je usušené. Správně usušené listy smetanky by si měly zachovat svěží zelenou barvu a je vhodné skladovat je na suchém tmavém místě. Jak z listů, tak z kořenů je možné připravovat odvary. Smetanka je také velmi často součástí čajových směsí.
A jak můžeme pampelišku propašovat do našich jídelníčků? Z květů lze připravit vynikající med, listy jsou výbornou přísadou do jarních salátů a praženým kořenem můžete nahradit kávu. Vyzkoušejte také léčivé účinky a neotřelou lehce nahořklou chuť zlatavé královny českých luk.
Recept
- Vyzkoušejte jemně nahořklou chuť pampeliškových listů v jarních salátech, které jsou výtečným prostředkem proti jarní únavě a na pročištění organismu.
- Potřebujete: listy smetanky lékařské, cibuli, sůl, ocet, olej, vodu
- Mladé listy smetanky nakrájíme nadrobno. Přidáme trochu mladé pokrájené cibule, špetku soli, cukru, ocet a olej. Dolijeme vodou a vše důkladně promícháme.
Průkaz totožnosti
- Botanický název: Taraxacum officinale
- Čeleď: hvězdnicovité
- Kde roste: Smetanku lékařskou můžeme potkat prakticky kdekoli. Vyskytuje se na loukách, mezích, polích, ale i na zahradách a u cest. Přesto, že se jedná o léčivou rostlinu, většina z nás ji přehlíží a považuje spíše za plevel.
- Které části se používají: Své využití najdou jak kořeny, tak listy a květy. Všechny tyto části totiž obsahují zdraví vysoce prospěšné látky.
- Co obsahuje: hořčiny, třísloviny, inulin, soli sodíku, draslíku, kyseliny křemičité, manganu, síry a fosforu, fytosteroly, fruktózu či vitaminy A, B, C a D
