Růže šípková: Krása, která léčí
Trny a neproniknutelné husté keře. Tak si patrně pamatuje růži šípkovou každý, kdo alespoň jednou zhlédl pohádku O Šípkové Růžence. Tento keř však není drsný a nehostinný. Účinky jeho plodů jsou pro lidský organismus naopak velmi blahodárné.
Na první pohled drsná rostlina bude jako pohlazení pro váš organismus v době nachlazení a chřipek. Pomůže při detoxikaci vašeho těla i při revmatu a potížích s klouby.
Ochočte si dravý šípek a poznejte jeho pravé kouzlo
Růže šípková je planá rostlina a dorůstá výšky až tří metrů. Její větve jsou posety hákovitě zahnutými ostny. Naproti tomu květy jako by patřily jiné rostlině. Vynikají jemnou vůní a podmaňující krásou. Květy mohou lahodit našemu oku a působit tak pozitivně na naši psychiku. Avšak skutečně léčivé účinky mají plody.
Tzv. šípky se na keřích objevují se začátkem podzimu a mají tmavě oranžovou až červenou barvu. Rozřízneme-li šípek, uvidíme několik tvrdých hranatých nažek. Jejich hlavní kouzlo, mající vliv na naše zdraví, tkví ve vysokém obsahu vitaminu C. Dále jsou bohaté na vitaminy A, K, PP, B1 a B2. Plody šípků se patrně nejčastěji suší. Ze sušených nažek se poté vaří čaj, který je výborný v prevenci proti nachlazení a chřipce. Jakmile se čaj vylouhuje, je možné, že by mohlo chmýří z plodů podráždit naši sliznici v ústech a krku. Proto se doporučuje vylouhovaný čaj přecedit přes velmi jemné sítko.
Z neusušených plodů je možné vyrobit víno, marmeládu či sirup. Sirup, který se často vařil i z květů, pozitivně působí při horečce a ledvinových chorobách. Kromě zmíněných vitaminů ale šípky obsahují také vápník a rutin, což z těchto poměrně nenápadných plodů dělá ty nejlepší přírodní bojovníky proti paradontóze a dalším onemocněním dásní.
První plody se na keřích objevují již v září, avšak ke sběru je nejvhodnější doba prvních ranních mrazíků. V tomto období jsou totiž plody nejsladší. Říjen či začátek listopadu jsou tedy pro sběr ideálními měsíci. Plody, které sbíráme, by měly být tvrdé a červené. Nesbírejte přezrálé šípky, v takovéto podobě je obsah tolik ceněného vitaminu C nižší.
Zapomenout nesmíme ani na využití šípků v běžné kuchyni. Patrně nás neudiví, když se na jídelníčku objeví zvěřina podávaná s šípkovou omáčkou.
Ať už sušené, či s kančím - šípková růže je velmi ceněnou rostlinou, jejíž plody posilují naši imunitu. Usušené šípky se mohou v suchu skladovat celou zimu, a tak po této chutné vitaminové bombě můžeme sáhnout kdykoli v průběhu chladných a ne příliš přívětivých zimních dnů.
Šípkovo-jablečná marmeláda
- 1 kg šípků, 1 l vody, 1 pomeranč, 1 kg cukru, 250 g jablečného pyré, 5 g kyseliny citronové, 1 lžička mleté skořice
- Šípky očistíme, rozpůlíme, zalijeme vodou a vaříme 15 minut. Jakmile jsou šípky uvařené, je nutné propasírovat je přes plátno. Poté se k plodům přidá jablečné pyré, pomerančová kůra i šťáva, skořice a kyselina citronová. Vše důkladně promícháme a 10 minut vaříme. Přisypeme cukr do zhoustnutí. Hotovou marmeládu plníme do skleniček, které sterilujeme 20 minut při 80°C.
Průkaz totožnosti
- Botanický název: Rosa canina
- Čeleď: růžovité
- Kde roste: S růží šípkovou se můžeme setkat téměř kdekoli v Evropě, méně často však na jejím západním území. Kromě toho se jí daří také v Asii a severozápadní Africe. Krásné květy a zdravé plody můžeme hledat na mezích polí a u cest, a to jak v nížinách, tak i v horských oblastech.
- Jaké části se používají: plody, výjimečně také květy (např. do sirupu)
- Co obsahuje: vitaminy C, A, K, PP, B1, B2, vápník, rutin (např. chitin, chitosan)