POHYB: ŽIVOTNÍ STYL NÁS O NĚJ OKRÁDÁ  

Na léčbu obezity, tedy jednoho z nejčastějších civilizačních onemocnění, vynakládají mnoho úsilí i finančních prostředků jak jednotlivci, tak i společnosti na celém světě. Vysoký nárůst počtu lidí s těžkou obezitou však říká, že tyto zdroje nejsou využity efektivně. Roli jistě hraje genetika, ale i obezigenní prostředí, v němž žijeme. Nedostatek pohybu je však zásadní.

„Úsporný metabolismus“, jak často říkáme sklonu k přibývání na váze, není nesmysl. Genetický podklad umění uložit do zásob všechnu aktuálně nepotřebnou energii pomohl našim pra-prapředkům přežít období hladu, neúrody i epidemií. Tehdy byli lidé s vyšší hmotností ve výhodě. Jak říkávali naši rodiče a prarodiče: „Až budou tlustý hubený, tak hubený budou studený…“

Genetická varianta, která byla po statisíce let zárukou přežití, se v současné době proměnila z výhody na přítěž, jež stigmatizuje svého nositele nejen z estetického a společenského hlediska, ale představuje i zdravotní riziko. Příčina akumulace zásob nemá univerzální příčinu a podílí se na ní více faktorů. Zdá se ale, že role nezdravého stravování je často přeceňována (i když hraje podstatnou roli) a naopak význam fyzické aktivity (zejména v prevenci obezity) je mnohdy neprávem podceňován.

Co ovlivňuje naši hmotnost nejvíce?

Složitými statistickými výpočty bylo zjištěno, že největší vliv na vzestup hmotnosti má konzumace tučných jídel (především v tzv. fast foodech) a sekundárně zpracovaného masa – uzenin, jejichž spotřeba je v českých zemích stále extrémně vysoká. K nárůstu hmotnosti přispívá pití slazených a alkoholických nápojů.

Než do Česka přišly supermarkety, obíhali – nebo spíše obíhaly – jsme obchody denně a často i několikrát za den: v polední pauze k řezníkovi, protože večer měl již vymetené pulty, cestou z práce jsme kupovaly těžké potraviny (nápoje, brambory), s nimiž jsme se nechtěly celý den „vláčet“. Každodenní režim nám přinášel přiměřenou pohybovou aktivitu. Nepotřebovaly jsme fitcentra a osobní trenéry. A taky nás nic nenutilo blížit se módním ikonám, proti kterým by byla tehdy sedmnáctiletá Twigy tlustá.

Zakládáme si na obezitu již od dětství?

Z výsledků průzkumu v rámci projektu „Žij zdravě“ vyplývá, že více než 80 % chlapců s nadváhou v dětství ji má i v dospělosti, zatímco u děvčat je to více než 66 %. Optimální prevencí a léčbou nadváhy u dětí a mládeže je hlavně pohybová aktivita a dodržování racionálního jídelníčku, k redukčním režimům přistupujeme u dětí velmi obezřetně.

Zájem o sportovní a pohybové aktivity lze u dětí vzbuzovat již od skutečně útlého dětství. S nástupem do školy by měl sport vyvažovat hodiny strávené ve školních lavicích. Tato skutečnost může být dobrou motivací i pro prarodiče – možná ještě větší než pro zaměstnané rodiče. Malé děti mají přirozenou radost z pohybu, často by stačilo, kdybychom ji uměli vhodně usměrnit a „nepřikovali“ dítě ke stolu s učením, který pak po několika hodinách vymění za počítač.

 

České děti nesportují

Za posledních 15 let se dramaticky změnil životní styl, což je patrné zejména u nejmladší generace. V roce 1995 byly v denním režimu dítěte 3 hodiny pohybových aktivit, včetně pěší cesty do školy. V roce 2010 to činilo již jen 45 minut – při použití stejné metodiky hodnocení. Podle doporučení Světové zdravotnické organizace je v dětství nutná alespoň jedna hodina pohybu denně, aby nedocházelo k poruše vývoje dětského organismu. EU vydala statistiku, podle níž v ČR sportuje pravidelně alespoň jednu hodinu týdně 29 % obyvatel, v sousedním Německu to je 48 %.

 

 

Všichni nedosáhneme na vrchol, ale to nevadí

Prezident Českého olympijského výboru (ČOV) Ing. Jiří Kejval hájí ve svém životě základní olympijské heslo: Důležité je zúčastnit se aneb všichni jsme vítězové! Opakovaně ve svých veřejných vystoupeních prohlásil, že cílem ČOV je rozšíření popularity aktivního sportování u celé populace. Čím více lidí sportuje a tvoří širokou základnu, tím vyšší může být olympijská špice. To je však jen jeden důvod snah ČOV. „Nejvyšší hodnotou je jistě život ve zdraví. K zdravému životnímu stylu patří pohyb a nemusí jít o vrcholový výkon, ale i o obyčejnou chůzi,“ tvrdí Ing. Kejval.

Životní styl v hledáčku vědy

Mohu-li si dovolit osobní postřeh, tak jsem za svou profesní dráhu (lékařskou a novinářskou) zaznamenala desítky zásadních a zcela protichůdných výživových doporučení týkajících se masa, mléka, vajec, tuků, sacharidů, sóji, ovoce a doporučených množství mikronutrientů. Za více než 40 let praxe, kdy jsem se o životní styl zajímala, se však nikdy nezměnil názor na pozitivní působení zeleniny a pohybu. V poslední době přibývá opravdových vědeckých důkazů o tom, že pohyb je účinnou prevencí některých nádorových chorob, srdečně-cévních onemocnění, osteoporózy, diabetu 2. typu, hypertenze a dalších. Pohyb velmi účinně eliminuje důsledky stresu.

Svalová tkáň totiž není jen „výkonným“ orgánem pro zprostředkování pohybu, ale při své činnosti navíc vylučuje více než 70 látek, které ovlivňují děje v lidském těle. Pokud to myslíme sami se sebou a se svým zdravím vážně, pak si najděme svou oblíbenou pohybovou aktivitu, kterou může být klidně zahradničení, vycházky, tanec… Sedavý způsob života v kombinaci se stresem jsou zabijáky současné populace číslo jedna.

 

MUDr. Marta Šimůnková

Najdi lékárnu

Najít Vaší nejbližší lékárnu:

Použijte vyhledávací pole výše.

Lékárny Alphega od A do Z ►