Nadbytek soli není nad zlato

Chlorid sodný, NaCl, aneb sůl kuchyňská stojí téměř na každém stole. Jde o symbol stolování a často po slánce sáhneme ještě dříve, než pokrm ochutnáme. S nadměrným příjmem soli jsou však spojena onemocnění, z nichž většina patří mezi ta, kterým jsme si zvykli říkat civilizační. Ale vezměme to od Adama – lépe řečeno od našich praprapředků.

Pravěký člověk přijímal ve stravě zprvu podstatně vyšší podíl draslíku než sodíku, živil se jen tím, co sebral nebo ulovil, tedy neupravovanými a nekonzervovanými potravinami. Protože je sodík nezbytný k udržení stálého vnitřního prostředí, vyvinuly se u člověka mechanismy, které sodík v těle zadržují. Při svém vývoji se lidský organismus naučil střádat sodík především tím, že ho intenzivně vstřebává z primární moči. Tak byla zachována stálost vnitřního prostředí i při nízkém příjmu sodíku. Tento mechanismus je geneticky podmíněný a při zvýšeném příjmu soli nejsou ledviny schopny nadbytek sodíku vyloučit.

Teprve později se zavedením zemědělství a chovu hospodářských zvířat vyvstala nutnost konzervovat potraviny, zejména maso a k tomu se výborně hodila sůl – NaCl. V současnosti nám slané chutná a chloridu sodného přijímáme mnohokrát více, než je zdrávo.

 

POTRAVINY S VYSOKÝM OBSAHEM NaCl

nakládaná zelenina • olivy • kysané zelí • balkánský sýr • korbáčiky • romadúr • hermelín • sýry s modrou plísní • tavené sýry • uzeniny • pečivo (zejména s krystalky soli) • průmyslově vyráběné zálivky a marinády

 

Hlavním nežádoucím důsledkem přisolování je zvýšené riziko vzniku hypertenze (vysokého krevního tlaku). Se zadrženou solí se v těle hromadí i voda (aby se nenarušilo – „nepřesolilo“ vnitřní prostředí), čímž je namáhán a přetížen krevní oběh a při chronickém nadbytku soli dochází k hypertenzi, a to jak u dospělých, tak i u dětí. Přímá souvislost mezi příjmem soli a vysokým krevním tlakem je opakovaně prokazována.

Čtěte také: Med. Symfonie chuti a zdraví

Tento jev je pozorován asi u 70 % populace, jsou však lidé, kteří jsou k soli necitliví. Omezení příjmu soli patří k léčebným postupům hypertenze, ale u části pacientů omezení solení nemá požadovaný efekt. Nic neplatí univerzálně, ale je zcela jisté, že snížení příjmu soli nás ochraňuje před hypertenzí.

S hypertenzí souvisí zvýšené riziko výskytu srdečně cévních chorob (infarktu a mozkové mrtvice), selhání ledvin. Nadměrné solení přispívá také k rozvoji osteoporózy, rakoviny žaludku, otoků, ledvinových kamenů, astmatu či obezity.

 

6 užitečných rad, jak sůl omezit

•    Nepřisolujte!

•    Sůl při vaření zčásti nahraďte bylinkami!

•    Čtěte etikety potravin a porovnávejte obsah soli!

•    Pozor na instantní polévky, hotové bujóny (kostky), dochucovadla – včetně

     kečupu a hotových marinád!

•    Dávejte přednost pečivu bez krystalků soli na povrchu!

•    Nevinné nejsou ani cereálie, lepší je snídat ovesné vločky s ovocem a ořechy!

 

Proč viníme z obezity sůl?

Obezita vzniká, protože sůl je nositelem chuti, slané pokrmy lépe chutnají – sníme jich více. Často jde o mastné uzenářské výrobky, kde se již kombinují dvě nezdravé složky – sůl a živočišný tuk (pomineme-li kancerogeny vznikající při uzení). Další „lahůdkou“ jsou slané krekry a brambůrky, které se zapíjejí zpravidla nápoji s vysokým obsahem kalorií: limonádami (typu coca-cola) nebo alkoholickými nápoji, vysokoenergetickým pivem či vínem, které má pověst nízkokalorického, ale není tomu tak (200 ml vína obsahuje 120 až 200 kcal, tj. 500 až 830 kJ).

Spotřeba soli se ve vyspělých zemích pohybuje nad 10 g/den u dospělých jedinců. Přitom doporučovaná denní dávka se pohybuje mezi 3 a 5g.

Každý Čech sní ročně šest kilogramů soli, což znamená, že na jednoho obyvatele České republiky (včetně kojenců) připadne 16,5 g soli na den. To je více než trojnásobek doporučné „bezpečné“ dávky soli. Děti (předškolní a školní) překročí doporučenou dávku soli třikrát až čtyřikrát. 80 % dětí mezi 7. a 12. měsícem sní o 80 % soli více, než je doporučená dávka. 95 % dětí ve věku 12 až 18 měsíců překračuje doporučenou dávku o 190 %. Všechny děti mezi 18. a 36. měsícem mají příjem soli o 320 % vyšší, než by podle doporučení měly mít.

Snížení příjmu soli již u kojenců se projeví významným snížením krevního tlaku v pozdějším věku. Bylo prokázáno, že při dietě se sníženým obsahem soli došlo u dospívajících s hraničním krevním tlakem k jeho významnému snížení.

 

Doporučené dávky pro děti:

0 - 6    měsíců: méně než 1 g/den

7 - 12 měsíců: 1 g/den

1 - 3    roky:       2 g/den

4 - 6    let:          3 g/den

7 - 10 let:           4 g/den

Zdroj: SZÚ

 

 

MUDr. Marta Šimůnková

Najdi lékárnu

Najít Vaší nejbližší lékárnu:

Použijte vyhledávací pole výše.

Lékárny Alphega od A do Z ►