Většinou jej přinesou děti ze školky, ze školy, pak začne posmrkávat a pokašlávat celá rodiny, včetně babičky a dědy. Za týden, či dva zmizí, ale co když ne?
NEBUDEME SE ZNEPOKOJOVAT
Začne pokašláváním, pak se změní na suchý dráždivý kašel, který za dva až tři dny přejde na tzv. produktivní (s vykašláváním hlenu) a do dvou týdnů zmizí. Zpravidla jde o průvodce běžného nachlazení.
Déletrvající kašel může svědčit o zánětu vedlejších nosních dutin nebo zánětu průdušek.
Je-li přítomna vyšší teplota a kašel se stupňuje (někdy až ke zvracení), pak může jít o černý kašel, jehož výskyt v posledních letech stoupl, a proto se začalo s přeočkováváním dětí mezi 10. a 11. rokem. Velmi podobné příznaky má i zápal plic. Tato onemocnění jsou plně vyléčitelná antibiotiky.
Kdy zajít na odborné vyšetření?
- kašel trvá déle než 3 týdny
- vykašlávání krve, nebo rezavého hlenu
- záchvatovitý kašel, který trvá s přestávkami alespoň po 3 měsíce v roce
- kašel spojený s dušností a/nebo vysokou teplotou
AKUTNĚ NEBEZPEČNÉ
Laryngitida (zánět hrtanu)
Štěkavý kašel, který přepadne nejčastěji v noci malé dítě a rychle vede k výrazné dušnosti, je podezřelý z akutního zánětu hrtanu (laryngitis), či hůře z tzv. akutního zánětu hrtanové příklopky (akutní epiglotitida). Otok hrtanové příklopky může postupovat tak rychle, že bez okamžitého zásahu může vést k úplnému uzávěru dýchacích cest a udušení. Nejčastějším původcem - velmi těžkého zánětu hrtanu, tzv. akutní epiglotitidy - bývala bakterie Hemofilus influenzae, proti níž se již několik let očkuje (Hexavakcína).
Aspirace (vdechnutí) cizího tělesa
„Zakuckání“ při jídle (zejména burských oříšků), případně malým předmětem v ústech, a následný urputný kašel jsou signálem, že musíme rychle jednat. U dospělých nebo větších dětí se lze pokusit o tzv. Heimlichův hmat – tedy zezadu oběma rukama rychle stisknout nadbřišek. Malé dítě je nutné položit na naše předloktí nebo stehno a šetrným, ale důrazným poklepáním se snažíme uvolnit dýchací cesty. Vdechnutý předmět se může uvolnit a opustit dýchací trakt. V opačném případě, zejména u malých dětí, neváháme vypravit se co nejrychleji na ORL. V případě bledosti, prošedávání a potíží s dýcháním voláme záchrannou službu.
Astma
Astma je chronické zánětlivé onemocnění, v němž zpravidla hraje podstatnou roli alergie nebo atopie (vrozený skon k alergii). Podkladem astmatu je zvýšená reaktivita dýchacích cest a chronický zánět. Obojí vede k zúžení průdušek a potížím s výdechem.
Obvykle si pod pojmem astmatik představíme člověka, který sotva lapá po dechu, ale daleko častějším příznakem astmatu je právě dlouhodobý „nevysvětlitelný“ kašel, který budí nemocného ze spánku. Typické jsou také denní záchvaty kašle bez známek současné infekce. Diagnózu by měl stanovit pneumolog podle výsledků vyšetření, mezi nimiž je velmi důležitá spirometrie (měření, kolik vzduchu se „vejde do plic“, jak rychle je schopen pacient vydechnout atp.) Základ léčby spočívá v péči o dýchací cesty a podávání léků zejména inhalační cestou, které tlumí zánět a rozšiřují průdušky. Vyléčit astma zatím moderní medicína neumí, ale umí jej udržet pod kontrolou.
Rozedma plic alias chronická obstrukční plicní nemoc
Výskyt této choroby se v Česku odhaduje na 600 000 – 700 000. Jde o závažné onemocnění, které spočívá v pomalém zužování průdušek, což omezuje proudění zejména z plic. Vzduch, který se z plic „nedostane“ kvůli zúžení průdušek pak brání v přísunu vzduchu čerstvého. Při usilovném vdechu stoupá tlak uvnitř plicních sklípků, ta praskají, čímž se zmenšuje plocha, na níž probíhá okysličování krve. Příčinou jsou nejčastěji nevratné změny ve sliznici a stěně průdušek způsobené zánětlivou reakcí na škodliviny ve vdechovaném vzduchu, především tabákový kouř (z cigaret, dýmek i doutníků) a to i v podobě pasivního kuřáctví.
Kašel jako hlavní příznak se vyskytuje téměř od počátku onemocnění a je důsledkem zánětu v dýchacích cestách. Až mnohem později se přidává dušnost, která postupně nemocného zcela vyřadí z běžného života, těžké formy CHOPN vedou k úmrtí.
V počátečních stadiích se léčbou progrese onemocnění zastaví, plicní funkce se mohou zlepšit, později lze zvýšit léčbou kvalitu života nemocného. Zásadní je zanechat kouření, provádět dechové rehabilitace a užívat (především inhalační) léky. Ve vyšších stadiích nemocní žijí „na kyslíku“ – na intermitentní nebo trvalé oxygenoterapii.
Rakovina hrtanu
Chrapot s kašel, který trvá déle než 3 – 4 týdny, by měl být vždy vyšetřen i na ORL. Riziko rakoviny hrtanu zvyšuje kouření (v jakékoli podobě, i pasivní), časté pití alkoholu a infekce lidským papilomavirem. Při včasné diagnostice lze nemocné s rakovinou hrtanu vyléčit.
Rakovina plic
Je známo již desítky typů plicního karcinomu. Neliší se jen tvarem nádorových buněk (malobuněčný a nemalobuněčný), ale svou molekulární charakteristikou. Ta je zodpovědná i za citlivost na různé typy léčby – hovoří se o terapii „šité na míru“ konkrétnímu typu onemocnění i pacienta. Kašel je často prvním a jediným příznakem tohoto onemocnění až do pokročilých stadií, kdy se přidává vykašlávání krve, bolest a hubnutí. Vzhledem k tomu, že v ČR každým rokem přibude přes 6 000 nových případů tohoto zhoubného onemocnění, je nutné na chorobu myslet, když kašel nechce v obvyklé době zmizet (do měsíce). Hlavní příčinou karcinomu plic je kouření, ale choroba se vyskytuje asi v 20 % případů i u lidí, kteří nikdy nebyli kuřáky. V počátečních stadiích je rakovina plic plně vyléčitelná, ve stadiích pokročilých nemocný i přes velký pokrok v léčbě přežije diagnózu několik měsíců.
