CHRONICKÁ BOLEST: KDYŽ TRÁPENÍ TRVÁ MĚSÍCE A ROKY

Bolest je jedním z nejčastějších příznaků, které přivedou pacienta do ordinace lékaře. Přestože jde o příznak důvěrně známý celé populaci (s výjimkou raritní vrozené necitlivosti k bolesti), nelze považovat bolest za dokonale prozkoumaný fenomén. Ještě horší stav vědění je u chronické bolesti, kde se lékaři mnohdy nedopátrají příčiny. Pacient je podle všech dostupných vyšetření zdráv, jen jej 24 hodin denně, 7 dní v týdnu po 12 měsíců v roce bolí člověk.

Podle současných kritérií se za akutní bolest považuje bolest trvající od několika vteřin až do tří měsíců. Pokud bolest přetrvává déle, pak se hovoří o chronické bolesti. Podmínkou tohoto „zařazení“ je bolest podobného charakteru a lokalizace přítomná po většinu dnů, po několik hodin denně.

Abychom bolest cítili, musí se bolestivý podnět dostat z místa, kde vznikl, do mozku. V místě vzniku bolesti jsou receptory, které zakončují nervová vlákna a umějí bolest do mozku vést.

Existuje mnoho rovin bolesti, které je možné (lépe či hůře) terapeuticky ovlivnit: od zabránění vzniku bolestivých vjemů na úrovni tkání, přes zablokování nervového přenosu až po ovlivnění mozkových center. Jsou i zvláštní typy bolesti, které vyžadují speciální léčbu – migréna, porodní bolesti, neuropatická bolest, nádorová bolest apod.

 

Co v těle působí samotný pocit bolesti?

Jakákoli bolest je silný stresor ovlivňující metabolismus (v důsledku uvolňování kortizolu), imunitní systém i psychiku. Prudká bolest bývá provázena reakcí vegetativního nervstva bušením srdce, zrychleným tepem a dechem, zúžením průdušek a cév, reakcí zažívacího traktu i zvýšením glykémie. Má všechny průvodní znaky stresové reakce.

 

Léčebné algoritmy

V praxi je nutné v krátkém čase zvolit pro léčbu bolesti co nejbezpečnější a pro danou situaci nejúčinnější analgetikum. Podle doposud všeobecně uznávaného třístupňového žebříčku Světové zdravotnické organizace se při mírné bolesti doporučují neopiátová analgetika. Při neúspěchu nebo při bolesti střední intenzity kombinace neopiodních analgetik a slabých opioidů. Při silné a na předchozí léky nereagující bolesti pak silné opioidy s možnou podporou neopioidních analgetik. Na všech stupních je možné současně podat podpůrné léky a pomocná léčiva (antidepresiva, kortikoidy, antikonvulziva apod.).

 

Včasnou léčbou akutní bolesti lze v mnoha případech předejít přechodu do chronického bolestivého stavu.

 

K zásadám správného postupu při pocitu bolesti je akutní léčba „shora“, tedy léčba vyššími dávkami zvoleného přípravku, aby došlo co nejdříve k požadovanému efektu a bylo minimalizováno riziko chronifikace bolesti.

U chronické bolesti je postup opačný – začíná se dávkou nižší, která se postupně podle účinku zvyšuje, případně se přidávají další způsoby léčby.

Problém zdravotní, ekonomický i sociální

Dlouhotrvající bolest má negativní sociální důsledky ve všech ohledech. Ničí profesní, osobní, rodinný i partnerský život. Lidé s chronickou bolestí jsou omezeni ve společenském životě, trpí depresemi, úzkostí, nespavostí, je u nich riziko vzniku závislosti (nejen na lécích, ale i na alkoholu a drogách).

Chronickou bolestí trpí zhruba pětina dospělé populace. Každý druhý člověk za svého života zažil období chronické bolesti. Náklady na její léčbu jsou enormní. Odhaduje se, že pouhá léčba bolestí zad představuje (v evropských zemích) asi jednu pětinu nákladů na zdravotní péči. Jde o vyšší sumu, než je vynakládána na léčbu všech typů zhoubných onemocnění. Američtí autoři uveřejnili informaci, že léčba bolestivých stavů u pracujících lidí stojí ročně více než šest miliard dolarů.

Přitom bolest je stále léčena nedostatečně, a to z mnoha důvodů. Jedním z nich je selhávající komunikace mezi lékařem a pacientem. Podle Dr. Karstena Ahlbecka (Karolinska Universitet, Švédsko) se nemocný s bolestí svěří praktickému lékaři průměrně po třech letech, ke specialistovi se dostane až po 12 letech. V 65 % případů bolest trvá déle než pět let. Nedostatečné porozumění jak ze strany lékaře, tak obavy ze strany pacienta snižují možnost adekvátní léčby bolesti.

Další čísla z evropských statistik říkají, že 12 % pacientů nikdy o své bolesti lékaři neřekne, 21 % nemocných trpí bolestí déle než 20 let, 40 % pacientů nemá dostatečnou léčbu bolesti a jen 2 % jsou v péči specialistů, algeziologů.

 

Kdy je bolest nemoc, nikoli pouhý příznak

Bolest je nepříjemný senzorický a emocionální zážitek, spojený se skutečným nebo potencionálním poškozením tkáně, nebo který je v termínech takového poškození popisován. Bolest je vždy subjektivní.

• Za chronickou je považována každá bolest, která trvá déle než tři až šest měsíců. Pak je nemocí sama o sobě.

• Chronická bolest nemá smysl, ztrácí charakter ochranného signálu, který informuje organismus o skutečném nebo hrozícím poškození, je škodlivá a destruktivní.

• Příčinu chronické bolesti se nedaří v mnoha případech identifikovat, proto se nemocní často setkávají s nepochopením nejen doma a v zaměstnání, ale také u nepoučených zdravotnických pracovníků.

• Chronická bolest je provázena mnoha dalšími potížemi, jako je nespavost, nechutenství, podrážděnost, sociální nejistota až izolace. Téměř pravidelně je spojena s úzkostí, depresí a dalšími psychickými chorobami.

• Chronická bolest reaguje poměrně špatně na terapii, která se může často zabývat jen symptomy, nikoli příčinou bolesti.

 

Algeziologie: Speciální medicínský obor

Algeziologie je speciální medicínský obor, který se zaměřuje na léčbu bolestivých stavů z pohledu mnoha odborností. V léčbě fungují nejen léky a jejich kombinace, ale i rehabilitace (pohyb, fyzioterapie) a psychoterapie (kognitivně behaviorální terapie, arteterapie, dekatastrofizace myšlení), sociální terapie (návrat mezi vrstevníky, kolegy) a další metody. Centra, ambulance pro léčbu bolestivých stavů jsou v České republice u všech větších nemocnic.

Podle již výše zmíněného výzkumu komunikace o bolesti mezi lékařem a pacientem v 80 % případů selhává. Ve všech evropských zemích je scénář přibližně stejný, jakmile lékař uslyší slovo bolest, předepíše prášek proti bolesti bez podrobnějšího rozboru situace. Nemá na něj čas a nemá prostředky k specializované terapii chronických bolestivých stavů. To je úloha pro algeziologa, jehož by měl každý pacient s bolestí trvající déle než 3 až 4 měsíce alespoň jedenkrát navštívit.

 

Není bolest jako bolest

Nociceptivní bolest je reakcí na poškození (zánětlivé, nezánětlivé změny, osteoartróza, artritida, úrazové poškození tkání apod.).

Neuropatická bolest je působena samotným postižením nervové soustavy v kterékoli etáži (centrální nervový systém, periferní nervy). Chronická bolest má „senzitivující“ účinky, v čase vzrůstá bolestivý prožitek. Příčinou jsou změny v mozku, na úrovni míchy a míšních kořenů i periferních nervů, které násobí bolestivý prožitek. Mechanismy vzniku, progrese a prožívání chronické neuropatické bolesti zatím nejsou zcela detailně objasněny. Neuropatická bolest bývá velmi krutá. Postižení ji přirovnávají k šlehání elektrickým proudem, rozpáleným drátem, bývá trvalá, nebo se vyskytuje v záchvatech s velmi vysokou frekvencí (třeba padesátkrát za minutu). Neexistuje poloha, která by přinášela úlevu. Příkladem neuropatické bolesti je přetrvávající bolest po pásovém oparu, bolest „trojklanného nervu“, bolest při diabetické neuropatii.

Smíšený typ bolesti. Typickým příkladem přítomnosti obou typů je bolest zad.

 

MUDr. Marta Šimůnková

Najdi lékárnu

Najít Vaší nejbližší lékárnu:

Použijte vyhledávací pole výše.

Lékárny Alphega od A do Z ►