S nástupem podzimu a zimy se můžeme u řady pacientů setkat s prohlášením: „Jsem nemocný, mám chřipku“. Z pohledu zdravotníka ovšem není možné sloučit všechny infekce, kdy má pacient teplotu, rýmu a kašel, pod označení chřipka.
Nachlazení můžeme popsat jako virové onemocnění postihující horní cesty dýchací. Oproti chřipce má pozvolný nástup příznaků, teplota vyšší než 38 °C není častá a jen občas se objeví bolest hlavy, kloubů a svalů. Naopak většinu pacientů trápí rýma, kašel a různě silné bolesti nebo škrábání v krku.
Jak na nachlazení?
Samozřejmě ideálním stavem je nebýt nachlazený. Během kritického ročního období proto můžeme užívat různé látky na podporu imunity, ať už se jedná o hlívu ústřičnou s betaglukany, bakteriální lyzáty, rakytník nebo echinaceu. Pokud to pracovní nasazení dovolí, je vhodné vyhnout se přeplněným prostorům, kde je větší pravděpodobnost přenosu infekce.
Pokud opravdu trpíte nachlazením, je návštěva lékařské ordinace téměř zbytečná, navíc hrozí, že se pobytem stráveným v čekárně vystavíte riziku nákazy vážnějších infekcí. Při výskytu prvních projevů je dobré zachovat klid, snížit pracovní nasazení a podle zdravotního stavu užívat látky pro zmírnění příznaků. Pokud ale symptomy neodeznívají ani po třech dnech, teplota a bolest v krku se zvyšují, popřípadě je vykašlávaný hlen žlutozeleně zabarvený, je vhodné se k lékaři odebrat a nechat se prohlédnout.
Pokud trpíte kašlem, lékárník vám může nabídnout celou řadu přípravků. Nejprve je však nutné určit, zdali trpíte suchým kašlem bez vykašlávání hlenu nebo hlen již vykašláváte. Pokud se jedná o suchý kašel, který je namáhavý a vysilující, je možné doporučit přípravky ve formě tablet, sirupů či roztoků, které kašel tlumí. Jejich užívání je vhodné zvláště večer, abyste se mohli v klidu prospat a kašel váš spánek nerušil. Pokud ovšem již vykašláváte, tyto látky vhodné nejsou. Brzdily by totiž odchod hlenu z dýchacích cest. Naopak je vhodné aplikovat léky, které snižují viskozitu hlenu a podpoří jeho vylučování.
Škrábání v krku je možné ovlivnit různými pastilkami, spreji nebo kloktadly, které mají desinfekční efekt a v některých případech navíc snižují bolestivost či otok krku.
Co dělat, když mám horečku?
- kombinujte studené zábaly nebo krátké sprchování chladnou vodou
- vyzkoušejte léčiva, která horečku snižují - nejznámější jsou tablety, suspenze či čípky s obsahem paracetamolu nebo ibuprofenu
U dospělých je možné podávat přípravky s kyselinou acetylsalicylovou. I když se může zdát, že výše zmíněné látky proti horečce jsou známé, a tudíž bezpečné, existují skupiny pacientů, pro které je vhodnější volit pouze jednu z těchto tří látek a zbytku se vyvarovat. Pokud pacient trpí dýchacími obtížemi, astmatem, žaludečními vředy, vysokým krevním tlakem nebo poruchou srážlivosti krve, je pro něj výhodnější užívat paracetamol než ibuprofen či kyselinu acetylsalicylovou. Paracetamol je naopak nevhodný při postižení jater, v této situaci doporučujeme zbylé dvě látky, které mají navíc protizánětlivý efekt.
Na počátku onemocnění pacient většinou také pociťuje suché pálení v nose a nosohltanu, které obvykle přechází ve vodnatou nebo hlenovitou rýmu. V první fázi je možné doporučit roztoky minerálních solí ve formě spreje. Důležité je ovšem zvolit správnou koncentraci soli v roztoku. Máme na výběr izotonické roztoky, které jsou vhodné spíše pro zvlhčení nosní sliznice a její regeneraci, nebo dále hypertonické roztoky, jež vedou ke zmírnění otoku nosní sliznice a snížení jejího překrvení.
Mimo solných roztoků existuje celá řada nosních kapek a sprejů označovaných jako dekongestanty, které uleví od rýmy a ucpaného nosu. Jejich používání by ale nemělo přesáhnout jeden týden, aby mohlo dojít k přirozené regeneraci nosní sliznice. U těchto látek je zároveň nutné upozornit na kontraindikace. Dekongestanty nejsou vhodné pro pacienty se zeleným zákalem nebo vysokým krevním tlakem.
Je nutné si uvědomit, že ne každé ovlivňování příznaků nachlazení je prospěšné. Mírně zvýšená teplota je přirozeným jevem boje organismu s infekcí, právě díky ní se tělu daří ničit škodlivé patogeny. K jejímu snižování je vhodné přistoupit v případě, že dojde ke zvýšení nad 38 °C, a jedná se tedy o horečku.
Jak jsme již zmiňovali v úvodu článku, nemoci z nachlazení patří mezi virové nákazy. Tím, že se jedná o virové onemocnění, je zbytečné lékaře přesvědčovat o nutnosti předepsání antibiotik. Antibiotika jsou látky určené pro terapii bakteriálních, nikoli virových infekcí. Pokud není zřejmé, o jaký typ patogenu se jedná, je možné provést laboratorní vyšetření, které rozliší daný typ infekce.
I když je nachlazení z pohledu ohrožení života nezávažné onemocnění, jeho příznaky a průběh mohou být pro pacienty značně obtěžující. Úlevou může být, že za necelý týden se bude pacient cítit zase zdravěji.
