ANTIOXIDANTY CHRÁNÍ ZDRAVÍ NAŠICH BUNĚK

Antioxidanty jsou látky, které omezují aktivitu kyslíkových, tzv. volných radikálů. Proč má být ale tato aktivita omezena a jaký vliv to má na náš organismus?

Počátkem 90. let 20. století vědci zjistili, že původ některých chronických a závažných onemocnění se zakládá právě na poškození buněk volnými radikály. Tyto substance se vytvářejí jako vedlejší a zároveň nevítaný produkt metabolických procesů, při kterých se základní živiny z potravy (bílkoviny, tuky, cukry) přeměňují na energii. Některé volné radikály se tvoří též působením slunečního záření na pokožku a na oči.

Volné radikály přitahují elektrony, které „kradou“ nejbližším molekulám v okolí, a tím může dojít k poškození struktury nebo funkce postižených buněk, tkání a orgánů. Mohou například zvýšit cirkulaci LDL cholesterolu, který je považován za nepříznivý, neboť se snadno zachycuje na cévní stěně, kde vytváří plaky podporující vznik aterosklerózy. Tyto plaky vedou k ucpávání cév a zvýšení rizika vzniku kardiovaskulárních onemocnění, zejména infarktu myokardu a cévních mozkových příhod.

Volné radikály též dokážou měnit propustnost buněčné membrány, a měnit tak látky, které do molekuly vstupují nebo z ní zase vystupují. Dále mohou narušit strukturu DNA, a tím i přenos geneticky zakódované informace. Prakticky to znamená, že kromě zvýšeného rizika kardiovaskulárních onemocnění mohou zapříčinit i některé druhy rakoviny, Alzheimerovu chorobu, mohou snižovat imunitní procesy v organismu a urychlovat proces stárnutí.

Účinky antioxidantů

Jak jsem již zmínila, účinek antioxidantů spočívá v omezení aktivity volných radikálů. Antioxidanty snižují pravděpodobnost jejich vzniku nebo je převádějí do jejich méně reaktivních či nereaktivních stavů. Mají k dispozici volné elektrony, které dodávají kyslíkovým radikálům, čímž „zachraňují“ okolní buňky. Díky těmto volným elektronům je omezen proces oxidace v organismu i ve směsích, kde se vyskytují.

Příznivý účinek antioxidantů není spojen výhradně s živými organismy. Jsou hojně využívány i v potravinářství. Přidávají se do potravin, aby zamezily některým nežádoucím procesům (např. žluknutí tuků) a prodloužily jejich trvanlivost.

Antioxidanty dělíme na přirozené, které se běžně vyskytují v potravinách (hlavně rostlinného původu), a na syntetické (tedy uměle vyrobené).

 

Které potraviny a nápoje obsahují přirozené antioxidanty s vysokým účinkem?

Lesní plody: ostružiny, borůvky, brusinky, lesní jahody, maliny

Ovoce: třešně, hrozny, švestky, citrusové plody, kiwi

Zelenina: avokádo, rajčata, brokolice, kapusta, špenát, zelí, papriky, česnek

Nápoje: červené víno, zelený čaj, hroznová šťáva

Byliny: oregano, kopr, máta, rozmarýn, šalvěj, tymián

 

Nejdůležitějšími přirozenými antioxidanty v potravě jsou vitaminy, karotenoidy, flavonoidy (rostlinná barviva), třísloviny, dále některé sloučeniny zinku, selenu, mědi a manganu a několik aminokyselin (glutathion, taurin aj.). Dalšími antioxidanty, které chrání organismus, jsou například melatonin, koenzym Q10 či enzym kataláza.

Přirozené antioxidanty bychom měli před těmi syntetickými vždy upřednostňovat. Stejná dávka syntetických antioxidantů má totiž ve srovnání s přirozenými podstatně nižší účinnost. Poslední klinické studie navíc prokázaly, že u některých syntetických antioxidantů dochází při dlouhodobém užívání ke zvratu. V tomto případě se antioxidační účinek mění v prooxidační, který je pochopitelně vysoce nežádoucí. Princip této změny ještě stále není jasný, nicméně někdy k ní dochází při dlouhodobém užívání syntetického betakarotenu, vitaminu C, E a některých flavonoidů.

Právě betakaroten a vitamin E byly po objevu účinku antioxidantů na volné radikály považovány za hlavní zbraně pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění a rakoviny. V té době došlo též k prudkému nárůstu výroby umělých antioxidantů. Studie však prokázaly, že syntetické antioxidanty naše očekávání nesplňují. Naopak u přirozených antioxidantů přijímaných potravou žádný prooxidační zvrat, ani nepříznivé účinky prokázány nebyly.

 

Co tedy doporučit na závěr?

Je prokázáno, že volné radikály přispívají ke vzniku některých závažných onemocnění. Proto bychom měli jejich výskyt maximálně omezit. Konzumace dostatečného množství ovoce, zeleniny a vlákniny (doporučená dávka je pět porcí ovoce nebo zeleniny denně), což jsou látky s vysokým obsahem antioxidantů, má příznivý účinek na zdraví, působí jako prevence proti některým nemocem a zpomaluje proces stárnutí. Neznamená to však, že látky s antioxidačním účinkem, zvláště jsou-li synteticky vyrobené, budou náš organismus ovlivňovat vždy příznivě.

Důležité je konzumovat přirozené antioxidanty v potravě. Pokud se domníváme, že naše strava není dostatečně vyvážená a nemůže automaticky zajistit dostatečný přísun vitaminů, minerálů a stopových prvků, lze doporučit i podávání syntetických vitaminů a potravinových doplňků. Je ale potřeba striktně dodržovat předepsané dávky a nikdy je nepřekračovat. Zjednodušeně řečeno, i zde platí známé rčení: „všeho s mírou“.                                                                                

 MUDr. Kateřina Uxová

Najdi lékárnu

Najít Vaší nejbližší lékárnu:

Použijte vyhledávací pole výše.

Lékárny Alphega od A do Z ►