Každým dnem se můžeme dočíst mnoho informací o stravě. Co bychom měli jíst, čemu bychom se měli vyhýbat, co nám škodí a co naopak pomáhá. Jak je to ale doopravdy? Odhalte šest potravinových pravd.
1. Mléko je nezdravé
Názory na pití mléka jsou velmi kontroverzní. Zatímco jedna skupina lidí vyzdvihuje jeho příznivé účinky na zdraví, druhá ho naopak zatracuje. Jak to tedy je?
Mléko je rozhodně významným zdrojem kvalitních bílkovin, vitaminů a minerálů,
a to zejména vápníku, který se do organismu vstřebává nejsnadněji právě z
kravského mléka. Dostatečný přísun vápníku je důležitý zejména v dětství a
dospívání pro správné vybudování kostní hmoty. Nedostatečnost kostní
hmoty
vede v pozdějším věku k osteoporóze.
Mléko obsahuje i malé množství tuku a cholesterolu, ale obsah tuku v mléce je ve srovnání s ostatními mléčnými výrobky podstatně nižší. Jen pro srovnání: obsah tuku v sýrech bývá běžně kolem 40 %, polotučné mléko obsahuje 2 % tuku.
Jak je to s alergií?
V souvislosti s mlékem se často hovoří o alergiích. Výraz alergie nebývá vždy správný, spíše jde v tomto případě o intoleranci mléčného cukru laktózy, která je způsobená nedostatečnou funkcí enzymu, jež laktózu zpracovává. V naší republice trpí laktózovou intolerancí zhruba 2 – 10 % populace. Pro tuto skupinu lidí mléko skutečně není vhodné, protože jim způsobuje zažívací potíže, nadýmání a průjmy. Kvašené mléčné výrobky a sýry jsou však většinou tolerovány dobře, protože obsah laktózy v nich je nižší než v čerstvém mléce.
Skutečnou alergií na bílkovinu kravského mléka trpí většinou pouze kojenci a
děti ve věku zhruba do 2 let (výskyt kolem
2 %), v pozdějším věku tato
alergie zpravidla spontánně odezní a v dospělé populaci je výskyt velmi nízký
(0,2 – 0,5 %).
V případě skutečné alergie nelze jedincům podávat mléko, ani žádné mléčné výrobky, protože alergie je způsobená imunitní reakcí na mléčnou bílkovinu, která je obsažena jak v mléce, tak v jogurtech, tvarohu a sýrech. Dětem s alergií na bílkovinu kravského mléka se musí podávat mléka speciálně upravená, tzv. hydrolyzáty, ve kterých je velká molekula bílkoviny naštěpena na menší částice. Ty nenavozují alergickou reakci. V případě alergie na bílkovinu kravského mléka se v žádném případě nedoporučuje podávat ani mléko jiných živočišných druhů (např. kozí), ani sójové, protože alergie bývají často zkřížené a projeví se i po vypití jiných druhů mlék.
Mléko do jídelníčku rozhodně patří
Názor, že mléko zahleňuje, nepotvrdila žádná vědecká studie na dostatečném počtu osob. Mléko vytváří na sliznici trávicího traktu ochranný film (emulze tuku a vody), který se záhy rozkládá na živiny. Této vlastnosti se dokonce dříve využívalo při léčbě zánětlivých onemocnění trávicího traktu.
Pokud bychom shrnuli všechna tato fakta, vyplývá z nich, že pití mléka se není u většiny zdravé populace třeba obávat. Naopak mléko je důležitou a těžko nahraditelnou potravinou, která by měla být do jídelníčku rozhodně zařazena, a to především u dětí a dospívajících.
2. Pozor na tuky!
O tucích bylo ve výživě napsáno daleko více negativního než pozitivního. Přitom tuky mají nezastupitelné místo, patří spolu se sacharidy a bílkovinami k základním živinám, jsou významným zdrojem energie, nezbytné pro využití vitaminů rozpustných v tucích (D, E, K, A), pro tvorbu hormonů, žlučových kyselin i cholesterolu atd.
Denní spotřeba tuků u dospělého zdravého člověka by měla být kolem
30 % (v
poměru k sacharidům a bílkovinám). Také u redukčních diet by jeho spotřeba
neměla klesnout pod 20 %.
Důležitá je ovšem i skladba tuků. Dvě třetiny příjmu tuků by měly pocházet z nenasycených, rostlinných tuků. Rostlinné tuky obsahují nenasycené mastné kyseliny, které pomáhají chránit proti kardiovaskulárním onemocněním a nepodílejí se na zvyšování hladiny celkového cholesterolu v krvi.
Tuky a cholesterol
Živočišné tuky (máslo, sádlo) obsahují naopak nasycené mastné kyseliny, které podporují zvyšování cholesterolu v krvi. Cholesterol je určitým strašákem moderní doby a jeho zvýšená hladina skutečně představuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Na druhé straně je třeba vzít v úvahu, že cholesterol tělo potřebuje a dokonce si ho i samo vytváří (jedná se o přibližně 2/3 jeho obsahu v těle). Cholesterol je nezbytný pro život, protože je důležitou stavební látkou steroidních hormonů a je nedílnou součástí buněčných membrán. Jeho přísun však nesmí být nadměrný.
Ke zvýšené tvorbě cholesterolu dochází ve stresových situacích, naopak pohyb, vláknina, rybí tuk a lecitin cholesterol snižují. Ani často kritizované máslo rozhodně nemusíte z jídelníčku zcela vynechat, je bohatým zdrojem vitaminů a minerálů a chuťově je nenahraditelné. Ale i zde platí zlaté pravidlo „všeho s mírou“.
Na závěr se sluší podotknout, že za zvýšenou hladinu cholesterolu v současné době není zodpovědná vysoká spotřeba másla nebo sádla, ale spíše špatné stravovací návyky, konzumace jídla z fastfoodů, hranolky, sušenky, brambůrky, nekvalitní čokolády atd.
3. A jak je to s vejci?
Při zmínce o cholesterolu nám na paměti automaticky vyvstanou kromě másla také vajíčka, jako jeden z jeho dalších zdrojů. Ani jejich konzumaci se není třeba vyhýbat, naopak, díky obsahu kvalitního proteinu, vitaminu D a jiných vitaminů i minerálů lze konzumaci vajec v rozumné míře doporučit. Pokud nemáte zvýšenou hladinu cholesterolu, čtyři vajíčka týdně vám rozhodně neuškodí. Lidé se zvýšenou hladinou musejí být opatrnější, doporučují se dvě vajíčka týdně, nejlépe jako součást jiného pokrmu.
Důležitý je také způsob přípravy vajec, pokud je připravíme smažená na másle a hojně posypeme solí, bude výsledný efekt jiný, než pokud si pochutnáme na vajíčku vařeném naměkko či natvrdo.
4. Celozrnné pečivo je dietnější než bílé
Co se týká energetického obsahu, jsou na tom celozrnné i bílé pečivo zhruba stejně. Nicméně bílé pečivo má vyšší glykemický index, takže po jeho konzumaci se daleko dříve dostaví pocit hladu.
Důležité však je, že v celozrnné mouce jsou zachovány všechny součásti zrn, které obsahují více vlákniny, vitaminů, minerálů i stopových prvků, takže z výživového hlediska je celozrnné pečivo hodnotnější než pečivo bílé. Zvýšený obsah vlákniny kromě delšího pocitu nasycení působí také preventivně proti vzniku civilizačních chorob trávicí soustavy, jako je zácpa nebo rakovina tlustého střeva.
5. Konzumace vitaminů je vždy zdraví prospěšná
Vitaminy jsou skutečně zdraví prospěšné, ale i zde je potřeba opatrnosti. Zdaleka neplatí pravidlo „čím více vitaminů, tím lépe“, a to zvlášť u vitaminů rozpustných v tucích (D, A, E, K), které se při nadměrné konzumaci mohou v těle hromadit a organismus se jich nemůže zbavit. Tyto hypervitaminózy mohou způsobovat různé zdravotní poruchy.
Při nadměrné spotřebě vitaminu A se tento ukládá v játrech a způsobuje podrážděnost, praskání a krvácení rtů. U těhotných žen může dokonce způsobit poruchy vývoje plodu. Hypervitaminóza D vede k odvápnění měkkých tkání, narušení správného růstu a poškození ledvin.
Zvýšený přísun vitaminu E způsobuje přechodné žaludeční potíže a průjmy. U vitaminů rozpustných ve vodě je třeba opatrnosti při vyšších dávkách vitaminu C, které mají projímavé účinky a mohou způsobit ledvinové kameny. Zvýšený přísun vitaminu B6 může způsobit alergické kožní reakce a neurologické poruchy.
Musím však podotknout, že při vyvážené stravě k hypervitaminózám nedojde, ty jsou způsobené nadměrnou konzumací vitaminových tablet. U těchto potravinových doplňků je proto nutné dodržovat pokyny k jejich užívání.
6. Čokoláda
Čokoláda je sladký prohřešek, který bychom si však v rozumné míře rozhodně neměli odpírat. Tuk obsažený v čokoládě je kakaové máslo, jehož obsah se skládá převážně ze zdraví prospěšných nenasycených mastných kyselin. Čokoláda obsahuje cenné minerální látky (železo, draslík, fosfor, vápník, měď) a antioxidanty, které ničí volné radikály způsobující rozpad buněk a předčasné stárnutí.
Současně je čokoláda zdrojem některých psychoaktivních látek. Theobromin podporuje svalový výkon a stimuluje koncentraci. Kofein zvyšuje bdělost a oddaluje pocit únavy. Látka fenyletylamin je příbuzná skupiny amfetaminů, zlepšuje pozornost, zvyšuje aktivitu a zmírňuje depresi. Fenyletylamin však není spojen pouze s konzumací čokolády. Jeho zvýšenou tvorbu můžeme zaznamenat také ve stavu zamilovanosti.
Není čokoláda jako čokoláda
Zapomeňte na čokoládovo-karamelové tyčinky,
mléčné čokolády s nejrůznějšími příchutěmi, čokoládou obalené buráky a jim
podobné laskominy. Výše zmíněné totiž platí pouze pro kvalitní a pravé čokolády,
které kakaové máslo skutečně obsahují.
