Za posledních 30 let došlo k významnému rozvoji výroby rostlinných léčiv a samozřejmě i k jejich velké spotřebě. Nákup a používání rostlinných přípravků čím dál více ovlivňuje reklama, která ovšem obvykle neinformuje o možných interakcích rostliny s dalšími užívanými léky.
S rostoucí popularitou rostlinných přípravků stoupá výskyt interakcí, tedy vzájemného působení léčiv v organismu. Většina pacientů totiž nepovažuje za důležité informovat o užívání léčivých rostlin svého ošetřujícího lékaře, což může vést ke vzniku interakcí mezi rostlinnými a syntetickými léky, které pacient užívá. U velkého množství rostlinných přípravků není známo jejich přesné složení ani terapeutický účinek, čímž také vzniká riziko možných interakcí.
Třezalka tečkovaná
K velmi problematickým léčivým bylinám se řadí třezalka tečkovaná. Používá se její nať, která slouží k přípravě různých nálevů a odvarů. Velice často je používána v lidové medicíně k léčbě depresí, úzkosti a poruch spánku. Hlavními skupinami účinných látek třezalky jsou antrachinony (hypericin, isohypericin, pseudohypericin, protohypericin), flavonoidy (kaemferol, kvercetin, isokvercetin, rutin) a silice. Hypericin a hyperforin jsou složky citlivé na světlo. Jsou relativně nestabilní, a proto i skladování a zpracování třezalky má vliv na složení výsledného produktu.
Některé z klinických studií popisují vzájemné ovlivňování třezalky s účinky dalších léčiv, zejména s perorální antikoncepcí. Přípravky s obsahem třezalky by neměly být užívány současně s jinými antidepresivy, léčivy obsahujícími kumarin a zároveň snižujícími srážlivost krve (warfarin), léčivy potlačujícími imunitní reakce (cyclosporin a tacrolimus) nebo s některými protinádorovými léky (irinotekan, imatinib mesylát).
Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří žaludeční nevolnost, zvýšená citlivost na sluneční záření, projevující se kožními reakcemi, další kožní potíže a neklid. Při užívání třezalky by měli být opatrní lidé se světlou pokožkou. Také společné užívání s dalšími látkami způsobujícími přecitlivělost v souvislosti se světlem (např. tetracyclin, nesteroidní antirevmatika) je nebezpečné. Předpokládá se, že třezalka prodlužuje účinek anestetik), což potvrzuje jeden hlášený případ. U jiného pacienta během anestezie došlo k výraznému poklesu krevního tlaku. Proto se doporučuje přibližně dva týdny před chirurgickým zákrokem s anestezií vysazení všech dlouhodobě užívaných rostlinných přípravků.
Třezalka může také zesilovat zklidňující účinky barbiturátů. Při konzumaci potravin bohatých na tyramin (kyselé zelí, sýry) a třezalky může dojít k vyvolání hypertenzní krize (výrazný vzestup krevního tlaku), ale jen v případě u dávek vyšších než jsou doporučené.
Česnek
Česnek se používá v medicíně, ale i v lidovém léčitelství zejména k léčbě vysoké hladiny cholesterolu a v prevenci aterosklerózy. Hlášené případy naznačují možnost vzniku alergických reakcí – kontaktní záněty kůže, kopřivka, otok podkoží a citlivost na sluneční záření projevující se kožními reakcemi.
Následkem užití česneku může dojít ke změně funkce krevních destiček a srážlivosti krve s možností rizika krvácení. Česnek zvyšuje účinek léků tlumících krevní srážlivost (např. warfarinu) a snižuje účinnost HIV antivirotik. Mimoto je vysoké dávkování česneku (více než sedm česnekových stroužků denně) spojováno s nepříznivými účinky v oblasti trávicího traktu a s alergickými reakcemi.
Cassia senna
Listy a plody rostliny Cassia senna jsou často používány pacienty trpícími zácpou pro vyvolání projímavých účinků. Dlouhodobé užívání senny může způsobit snížení hladiny draslíku v krvi, tzv. hypokalémii. Ta zesiluje účinek srdečních glykosidů (léčiva určená k léčbě srdečního selhání) a ovlivňuje účinek léků proti poruchám srdečního rytmu, např. chinidin. Současné podávání diuretik, tedy léků zvyšujících tvorbu moči, kortikosteroidů a přípravků obsahujících kořen lékořice může zvýšit nerovnováhu krevních elektrolytů.
Ginkgo biloba (Jinan dvoulaločný)
Listy této populární léčivé rostliny jsou široce užívány k léčbě demence, deprese, závratí, hučení v uších, a to zejména u starších lidí. Právě u nich však hrozí možné riziko nežádoucích účinků. Důvodem je užívání často velkého množství léčiv, na základě kterého pak může dojít k nežádoucím účinkům..
Při dlouhodobém používání nelze vyloučit interakci s přípravky ovlivňujícími krevní srážlivost. Několik lékařů při předoperačním vyšetření zaznamenalo u pacientů dlouhodobě užívajících přípravky s obsahem Ginkgo biloby a ibuprofenu zvýšenou krvácivost. Z nežádoucích účinků při užívání ginkgo byly velmi vzácně pozorovány trávicí obtíže, bolesti hlavy, alergické kožní reakce nebo ojedinělé případy krvácení po dlouhodobém užívání.
Zdroj: olécích.cz (internetový portál Státního ústavu pro kontrolu léčiv)
