Užívání léků a možné chyby pacientů

Někdy se může zdát, že v případě, když nás trápí nějaký zdravotní problém, je nejdůležitější jeho správná identifikace, respektive stanovení přesné diagnózy a následně volba adekvátní terapie. S tímto lze určitě souhlasit. Na druhou stranu je ale stejně tak důležité i dodržování dané léčby, v případě farmakoterapie správné užívání a aplikace léků.

Užívání léků a možné chyby pacientů

Hlavní náplní práce lékárníka je zajistit pro své pacienty léčivé přípravky a poskytnout odborné informace. V dnešní době přeplněné informacemi různé kvality a typické nedostatkem času je velmi důležité věnovat pozornost svým lékům. Z důvodu trendu velkého množství užívaných léčiv a často ještě různých doplňků stravy, je to možná důležitější než kdy jindy. Úkolem lékárníka je předat potřebné informace srozumitelným způsobem i znovu zopakovat již známá pravidla. Úkolem pacienta je se ptát v případě jakékoli nejasnosti.

Udává se, že velké procento hospitalizací je důsledkem právě chybného užívání léčiv.

Příklady častých chyb

V rámci léčby může dojít k různým pochybením při užívání léčivých přípravků. Mohou být způsobeny například neposkytnutím dostatku jasných informací lékařem či lékárníkem pacientovi nebo naopak. Pacient zdravotníkům pro jejich rozhodování nesdělí vše potřebné. Tomu samozřejmě nepřispívá, pokud pacient navštěvuje více lékařů či obíhá různé lékárny.

1. Neznalost svých léků

Ač by se to mohlo zdát samozřejmé, celá řada pacientů nezná názvy svých léků či nezná jejich mechanismus účinku. Například, že se jedná o lék na snížení krevního tlaku, k ředění krve atd. Situaci také nezlehčuje, že lék vyrábí celá řada výrobců pod různými názvy v různých „krabičkách“. Proto je minimálně dobré mít seznam užívaných přípravků vždy někde u sebe, třeba v peněžence.

2. Srozumitelnost termínů

V praxi bývá například problém s termínem nalačno. Řada z nás si pod tím představí těsně před jídlem a podání léku ráno. Což je pravděpodobně dáno tím, že u lékaře je často nutné jít na odběr krve hned ráno nalačno. V tomto případě má být nemocný přes noc do odběru bez jídla a hned po něm se může nasnídat.

Pokud ale lékárník doporučí pacientovi podat lék nalačno, je pro vstřebání léčivé látky potřebné, aby byla užita na prázdný žaludek čili půl hodiny před jídlem nebo dvě hodiny po jídle. Je to z důvodu, že většina látek se za 30 minut rozloží a vstřebá, a že zhruba dvě hodiny trvá, než dojde k natrávení potravy a žaludek se opět vyprázdní. Pokud toto pacient nedodrží, dochází ke snížení vstřebávání léčivé látky a k nižšímu účinku. U některých léků, například na štítnou žlázu či léčbu osteoporózy, je při podání s jídlem vstřebání téměř nulové.

3. Pro koho je lék určen

Pacient by měl vždy hlásit, zda potřebuje daný lék či doplněk stravy pro sebe či ho vyzvedává pro někoho jiného. Stejně tak je povinností zdravotníka vyptat se, pro koho je lék určen. Zvlášť podstatné je to například u těhotných a kojících žen. Záleží na povaze léčivé látky a její schopnosti prostoupit placentou či do mléčné žlázy. Zároveň je rozdíl, zda je lék pro těhotnou nebo kojící. Z důvodu povahy a velikosti dávky léčiva je samozřejmě také nutné hlásit, zda je lék pro dítě či starší osobu. Zvláště u seniorů se často zapomíná, že v případě některých léků je potřeba dávku snížit či nejsou kvůli věku pacienta vhodné.

Dávkování

V praxi se lze někdy setkat s tím, že si pacienti v dobré víře pomoci si sami upravují dávku svého léku. Například užívají vyšší dávku z důvodu docílit vyšší efektu či naopak nižší kvůli snaze co nejméně zatížit organismus chemickou látkou. Úprava dávky je v některých případech jistě možná, ale vždy by měla být po poradě s odborníkem.

Léčiva jsou širokou heterogenní skupinu látek, u nichž neplatí stejná pravidla. Pokud u některých z nich upravíme dávku, nemusí při jejím snížená mít léčivo účinek žádný a či naopak při jejím zvýšení nedochází k většímu efektu, ale třeba pouze k posílení nežádoucích účinků. Zároveň může být u některých léčiv důležitější doba užívání než samotná velikost dávky.

Délka užívání

Velmi důležité je také dbát na doporučenou dobu užívání. Někdy je vhodné podávat lék pouze v případě potřeby. Typickým příkladem jsou některá analgetika, která se podávají pouze při bolesti, zánětu. Jindy je naopak dobré užívat lék pro dosažení účinku určitou dobu.

Za zmínku jistě stojí například antibiotika. Pokud u nich nedodržíme dostatečnou dobu užívání, dojde pouze k utlumení bakteriální infekce a problém se opakuje. Určité léky, například užívané při terapii deprese, lékař nasazuje a zvyšuje dávku postupně, stejně tak jejich vysazení probíhá pozvolna.

Problematika léků je velmi složitá a k jejich užívání nelze přistupovat jednotně. Případné zjednodušení může být pro pacienta na škodu. Proto je dobré dbát na doporučení lékaře a lékárníka. V příštím vydání Alphega magazínu budou zmíněny další možné problémy spojené s užíváním léků.

PharmDr. Eliška Kouřilová

Najdi lékárnu

Najít Vaší nejbližší lékárnu:

Použijte vyhledávací pole výše.

Lékárny Alphega od A do Z ►