Když se řekne tymián, většina z nás ucítí podmanivou vůni (nejen) středomořské kuchyně. O jeho jedinečnou chuť a vůni jako by si přímo říkaly luštěniny, pečená masa nebo také pizza. Víte ale, že tymián je jedno z nejúčinnějších přírodních antibiotik?
Tymián lidé začali využívat před 4 000 lety a od té doby se proslavil jako „penicilin chudých“. Používali ho Římané, protože legendy praví, že tymián budí sílu a odvahu. Také druidové ho považovali za posvátnou rostlinu, která lečí nejen tělo, ale i mysl. Tymián prý také přivolává zdraví, a pokud si ho žena dá do vlasů, stává se neodolatelnou. Staré legendy rovněž praví, že v tymiánových záhonech tančí král nadpřirozených bytostí a vítá léto.
Tato bylinka dorůstá výšky 20 až 30 cm a velmi dobře ji poznáme podle jejích drobných čárkovitých listů. Má malé modrofialové květy, které můžeme spatřit v období od května do září.
Vlašská mateřídouška, jak zní lidový název tymiánu, obsahuje mix velmi prospěšných látek pro lidský organismus. Patří mezi ně silice, třísloviny, organické sloučeniny, hořčiny či flavonoidy. Léčivé látky tymiánu využívali naši předkové především při potížích s trávením, nadýmáním a záchvatovém kašli. Svou oblibu si tymián získal také díky tomu, že se prý podával jako zaručený lék v opilosti.
Dnes se na tuto rostlinku díváme jako na vynikající vnitřně užívaný desinfekční prostředek. Využíváme ho především při nemocech dýchacích cest, protože dokáže výrazně ulevit od kašle. Obsahuje esenciální oleje, díky kterým se zvyšuje prokrvení hrudníku, a tím zvyšují sekreci hlenu a usnadňují vykašlávání. Tymián je tedy vhodný při různých podobách nachlazení.
Tymián se poměrně často využívá také v boji proti střevní parazitům. Stejně jako v minulosti ho dnes užíváme při špatném trávení, nadýmání či průjmu. Navíc jsme odhalili jeho pozitivní působení na bolesti břicha či v nechutenství.
POZOR! Tymián není vhodné užívat při akutním zánětu střev a při onemocnění srdce. Rovněž se nedoporučuje těhotným a kojícím ženám.
Jeho výrazná vůně má blahodárné účinky na naši psychickou pohodu a spánek. Deprese, nespavost, ani bolesti hlavy nebudou mít šanci, pokud si tymiánem naplníte svůj polštář.
I když užíváme tymián nejčastěji jako čaj, můžeme ho aplikovat také zevně. Koupele a obklady nám pomohou v případech špatně se hojících ran, vředů, proleženin, mykóz či při revmatu. Tymiánové kloktadlo zase pomůže při zánětech dásní.
Tymián roste volně v přírodě, mnoho z nás ho má ale na svých zahradách i v bytech. Jeho pěstování není nijak složité. Pokud chcete mít tymián doma v květináči, vysejte jeho semena v březnu či dubnu do pařeniště. Nikdy je ale nezatlačujte hluboko do půdy, stačí je jemně zatlačit. Semena tymiánu totiž klíčí pouze na světle. Přibližně po měsíci můžete rostlinku přesunout do květináče s výživnou zeminou. Zálivka by měla být jen mírná. Přes zimu je nutné mít tymián na světlém místě v chladnější místnosti.
Máte krásnou rostlinku a nevíte, co s ní? Skliďte ji. Sbírají se celé stonky, a to před obdobím rozkvětu. Doporučuje se sklízet pravidelně, protože rostlinka tak nezačne dřevnatět. Tymián je ideální usušit. Suší se v malých svazečcích zavěšený na vzdušném a stinném místě. Jakmile je bylinka dostatečně prosušená, uskladněte ji v uzavřené nádobě, aby nevyprchala její vůně.
Pokud přece jenom chcete bylinku pouze čerstvou, vložte ji do sáčku či plastové nádoby s uzávěrem a uskladněte v ledničce. Takto vám bylinka vydrží celý týden.
PŘIPRAVTE SI DOMÁCÍ TYMIÁNOVÝ SIRUP
- 1 hrnek vody, ½ hrnku cukru, 10 – 12 g sušeného tymiánu, med
- Do kastrůlku vlijte studenou vodu a přimíchejte cukr. Zahřívejte, nechte rozpustit cukr a vařte přibližně
- 5 minut. Poté kastrůlek odstavte, přisypte sušený tymián a nechte louhovat do zchladnutí. Poté přeceďte a doslaďte medem. Sirup uchovávejte ve skleněné lahvičce v chladu (nejlépe v ledničce).
PRŮKAZ TOTOŽNOSTI:
- Botanický název: Thymus vulgaris
- Čeleď: hluchavkovité
- Kde roste: Tymián roste v lehčích půdách na místech, která jsou teplá, slunná a chráněná před větrem.
- Které části se používají: listy, květy, části stonků
- Co obsahuje: silice, třísloviny, organické sloučeniny, flavonoidy, hořčiny
