PŘÍLIŠ STRESU? POZOR NA SYNDROM VYHOŘENÍ

Syndrom vyhoření popsal poprvé v roce 1974 Herbert Freudenberger. Jedná se o psychický stav způsobený dlouhodobým stresem a vyskytuje se zejména u profesí spojených s každodenní prací s lidmi. Dokážete ho včas rozeznat?

Syndrom vyhoření je doprová­zen pochybnostmi o smyslu naší práce (což bývá obvykle první varovný signál), pocity beznaděje a naprostého vyčerpání. Zpočátku se tyto pocity týkají pouze pracov­ní oblasti, ale postupně přerůstají i do soukromí. Typická je absence radosti ze života, která se může vyvi­nout až v depresi a chronickou únavu.

 

Jaké jsou příznaky syndromu vyhoření?

1. Emocionální: sklíčenost, popudli­vost, bezradnost, pocit nedocenění

2. Změny postojů a chování: ztráta pracovního nasazení, nechuť, cynis­mus, nesoustředěnost, zapomínání

3. Změny v mezilidských vztazích: snížená ochota pracovat s lidmi, sta­hování se do sebe, konflikty s okolím, problémy v osobním životě

4. Fyziologické: poruchy spánku, ztráta chuti k jídlu, žaludeční a střev­ní obtíže, chronická únava, zvýšená náchylnost k nemocem, svalové napětí, zvýšený krevní tlak, nechuť k sexu

 

Jakmile syndrom vyhoření propuk­ne, je důležité začít co nejrychleji s léčbou. Ideální je začít bojovat již proti stresu z přepracování ve fázi stagnace, ale bohužel tehdy si větši­na lidí ještě ani neuvědomí, že něco není v pořádku.

Pozadí syndromu vyhoření leží v osobnosti daného jedince. Proto je v první řadě potřeba upravit životní styl, nalézt rovnováhu mezi prací a soukromým životem, ujasnit si priority, stanovit rezervy, plány, am­bice i možnosti, nalézt realistický vztah ke svému zaměstnání. Důle­žitý je dostatečný odpočinek (aktivní i pasivní) a posílení vztahů s lidmi, na kterých nám záleží.

ČTĚTE TAKÉ: Stres je příprava těla na boj s okolním prostředím

Rozvinutý syndrom vyhoření vyžadu­je odbornou psychologickou pomoc, v případě depresí je potřeba vyhledat psychiatra. Byli byste rádi, kdybyste se se syndro­mem vyhoření nemuseli za celý svůj ži­vot setkat? Pak se věnujte prevenci. Aby k syndromu vyhoření vůbec nedošlo, je důležité věnovat se především vaší osobnosti.

Nebuďte perfekcionisti, nikdo na svě­tě nemůže zvládat všechno na sto pro­cent. Naučte se říkat ne a hlídejte si své vlastní hranice. Nebuďte přecitlivělí k problémům druhých.

Stanovte si priority. Rozdělte si rovno­měrně práci, plánujte. Žádejte od svého nadřízeného přesné vymezení úkolu. Relaxujte – ideální jsou procházky v pří­rodě, jóga, ale v podstatě jakýkoliv po­hyb, který vám dělá radost. Buďte často ve společnosti lidí, se kterými je vám dob­ře. Vyjadřujte otevřeně své pocity.

A pamatujte: nikdo není dokonalý a sa­motná práce nás šťastnými neudělá. Spo­kojený člověk musí být spokojený přede­vším sám se sebou a náš pocit štěstí se opírá nejen o to, jak jsme výkonní v práci, ale také o zázemí, které nám vytváří rodi­na, přátelé a lidé, kteří nás mají rádi.

Syndrom vyhoření se rozvíjí plíživě a dlouhodobě a jeho vývoj můžeme rozdělit do několika fází:

1. Nadšení

Obrovský elán a energie do práce, ochota pracovat přesčas a své práci věnovat vše. Člověk se vzdává svých koníčků a zálib, tráví v práci většinu času a uspokojení nachází téměř výhradně v práci.

2. Stagnace

Počáteční nadšení začíná pomalu vyprchávat, najednou se nezdá vše tak ideální. Zvyšuje se potřeba věnovat se svým zájmům.

3. Frustrace

Vzniká většinou na základě špatných zkušeností nebo deziluzí z jednání se svým nadřízeným nebo s klienty. Začínají se objevovat první pochybnosti o smyslu své práce.

4. Apatie

Ztráta veškerého zájmu o práci, povinnosti jsou vykonávány mechanicky a jen ty nejnutnější. Jediným důvodem proč pokračovat v zaměstnání je přísun financí.

5. Vyhoření

Zjevné příznaky emocionálního i fyzického vyčerpání, zdravotní obtíže.

 

MUDr. Kateřina Uxová

 

Najdi lékárnu

Najít Vaší nejbližší lékárnu:

Použijte vyhledávací pole výše.

Lékárny Alphega od A do Z ►