Vždycky když se mluví o spálení, vzpomenu si na svého tátu. Nikdy se nemazal a jen se usmíval, když na nás děti maminka vypatlávala jeden krém za druhým. Ten krém byl trochu namodralý a moc krásně voněl. Měl velice nízký UV faktor, ale tehdy ještě nebyla ozónová díra a my jsme se nejjižněji dostali do Bulharska, tak to vlastně ani nevadilo. Navíc nás maminka v poledne zahnala k obědu do chatky nebo stanu a celé léto jsme strávili s šátkem nebo kšiltovkou na hlavě. Zato táta se pravidelně spálil. Byl červený jako rak, skučel a nebyla s ním zrovna zábava.
Téměř všechno se od té doby změnilo. Ozónová vrstva je vážně narušená, jezdíme si po světě, kam se nám zachce, včetně tropů. Všude kolem sebe vidíme i slyšíme různé informace o negativním vlivu slunečního záření. Všichni víme, jak se chránit, a máme dostupné nepřeberné množství všech možných (i nemožných) přípravků s UV filtry. Přesto to řada z nás ignoruje a každý rok se pravidelně spálí, přesně jako to dělal můj otec.
Spáleniny (ať jsou způsobené jakkoliv) můžeme je rozdělit do třech hlavních skupin:
- Popáleniny I. stupně - kůže je zarudlá, ale bez viditelného poškození.
- Popáleniny II. stupně - na kůži se objevují puchýře, pokožka pod nimi je červená, ale škára (dermální vrstva) je neporušená. Někdy, při mírném narušení škáry, mluvíme o typu II. b, který už se hojí déle a je u něj vyšší riziko vzniku jizev.
- Popáleniny III. stupně - tento typ spálenin bývá zpravidla způsoben hořením, elektrickým proudem apod.
Nebezpečí spojené s popáleninami je vyšší u dětí, starých lidí a u popálenin postihujících velkou část těla. Obecně se dá říci, že u dospělých je popálenina postihující méně než 20 % povrchu těla považovaná za lehčí. U dětí do tří let je za těžkou popáleninu považovaná již ta postihující 5 až 10 % povrchu těla a za život ohrožující popálenina na více než 20 % povrchu těla. U dětí do jednoho roku a lidí nad 80 let je za život ohrožující považované popálení více než 10 % povrchu těla.
Za děti zodpovídáme my - dospělí. Dbejme tedy na důslednou péči o jejich pokožku, abychom spálení zabránili.
Popáleniny už od II. stupně mohou vyvolat tzv. popáleninový šok. Jeho rozvoj je rychlý, nastupuje do několika minut, ale může trvat hodiny. Tekutina z krevního řečiště se přesune na postižená místa, což je příčinou vážných, dle stupně poškození i život ohrožujících stavů.
Většina spálenin se zhojí, ale neexistuje nic, co by pomohlo napravit poškození DNA v kožních buňkách a snížit riziko vzniku rakoviny kůže. Proto neberte péči o pokožku při opalování na lehkou váhu.
Co dělat, když už se spálíme?
- Nečekejte na nejhorší - Jakmile zaregistrujete zrůžovění pokožky, lehké pálení, svědění nebo mravenčení, ihned odejděte do stínu nebo lépe do uzavřené budovy. V tuto chvíli už nepomůže namazat se opalovacím krémem a dále zůstat na slunci. Kůže už je totiž spálená a spálenina se bude vyvíjet několik následujících hodin, které pro vás nebudou příjemné. Čím déle pak na slunci setrváte, tím horší následky ponesete.
- Zchlaďte se - Osprchujte se studenou (děti ne) nebo vlažnou vodou. Led či ledová voda se dnes už tolik nedoporučují kvůli riziku podchlazení. Zůstaňte ve stínu, v klidu a v dobře větraném prostoru.
- Doplňte tekutiny - Pijte! Doplnit tekutiny je základ, zejména pokud máte zvýšenou teplotu nebo pokud hrozí rozvoj popáleninového šoku. Pokud se jedná o spáleniny I. stupně, dodejte vodu i kůži. Použijte pěny, gely či jemná mléka, abyste pokožku zbytečně „netrápili“ intenzivním vtíráním krému či masti. Ideální jsou přípravky s obsahem hojivých látek jako např. panthenolu, aloe vera či alantoinu. Při popáleninách II. stupně a horších na kůži nedávejte nic jiného než studenou nebo vlažnou vodu.
- Začněte s léčbou - Jestliže budete mít teplotu, vezměte si léky na její snížení a dostatečně je zapijte. Nečekejte, až se váš stav zhorší.
- Vyhledejte lékařskou pomoc - Při popáleninách II. stupně a horších na nic nečekejte. Popálené jen zchlaďte vodou a spálená místa můžete zakrýt např. přežehlenou čistou plenou nebo utěrkou a co nejrychleji vyhledejte lékařskou pomoc. Na kůži nic dalšího (masti, pěny apod.) neaplikujte. Lékaře vyhledejte také v případě rozvoje popáleninového šoku (otoky v místě popálenin), dehydratace (malátnost, horečka, zástava močení) nebo v případě popálenin u malých dětí.
