Zrak je pro člověka nejdůležitějším smyslem. Díky němu vnímáme asi 80 % všech informací – světlo, barvy, tvary, velmi důležitá je také orientace v prostoru. Velmi často nás ale ohrožují tzv. zákaly – zelený a šedý. Jak poznáme, kdy zahájit léčbu?
Předcházet přímo vzniku očních vad nemůžeme, ale pečovat o svůj zrak můžeme různými způsoby. Za prvé bychom neměli nikdy podceňovat pravidelné návštěvy ordinace očního lékaře. Existují však další pravidla, která náš zrak jistě uvítá, a speciální oční cviky, díky kterým se procvičí okohybné svaly. Na samotnou zrakovou ostrost však vliv nemají.
V dnešní moderní době nám při odstraňování dioptrických vad pomáhají různé přístroje a nošení brýlí už dávno není „za trest“. Některé oční vady ale náš zrak ochránit nedokážou a mohou skončit až slepotou.
Šedý zákal. Můžeme ho vyléčit?
Šedý zákal neboli katarakta je zákal v čočce. Do čočky se s postupujícím věkem ukládají látky z celého organismu. Čočka postupně ztrácí průhlednost a je porušen rozptyl procházejícího světla. Takovéto zakalení čočky zhoršuje zrakovou ostrost. Člověk vidí jakoby v mlze, špatně rozeznává obličeje, obraz může být tónován do šedožluté barvy. Při zakrytí jednoho oka může docházet ke zdvojení (i ztrojení) obrazu. Problému s ostrostí si můžeme všimnout například při noční jízdě automobilem, objevuje se i zvýšená citlivost na světlo, nemocný může vidět kolem světel kruhy a mění se vnímání sytosti barev (jiný odstín a intenzita barev).
Šedý zákal je přirozeným projevem stárnutí organismu. Není to onemocnění v pravém slova smyslu. Určitý stupeň šedého zákalu můžeme pozorovat u většiny osob nad 55 let. Tento typ se nazývá katarakta senilní.
Podle příčiny vzniku rozlišujeme i jiné druhy, například kataraktu lékovou (způsobenou například kortikoidy), traumatickou, radiační (dříve byla známá jako sklářská katarakta), metabolickou (diabetes, Wilsonova choroba).
Současná medicína ještě nezná metodu, která by zabránila vzniku a progresi šedého zákalu. Známe však rizikové faktory: UVB záření, oxidativní poruchy, kouření, alkohol, diabetes, průjmová onemocnění.
Jedinou možnou léčbou šedého zákalu je operace, kdy se zkalená čočka trvale nahradí čočkou umělou. Lze implantovat i čočku s vhodnou dioptrickou silou – to ocení pacienti, které trápí krátkozrakost nebo dalekozrakost. Po zákroku mohou vidět dokonce lépe než v mládí s brýlemi. Není třeba se obávat chirurgického zákroku, je to otázka 15 minut. Pokud jej lékař doporučí, není vhodné otálet. Zákal se může zhoršovat a riziko možných komplikací se může zvyšovat.
Zelený zákal způsobuje slepotu
Glaukom neboli zelený zákal představuje jednu z nejčastějších příčin slepoty v celosvětovém měřítku. Nejedná se o jedno onemocnění, ale o řadu stavů, které mohou mít společné i rozdílné znaky. Zelený zákal má na svědomí až 13 % případů slepoty. Postihuje většinou populaci ve věku nad 40 let. Přibližně 3,5 % populace má glaukomové poškození zrakového nervu.
Hlavním, ale ne jediným rizikovým faktorem ztráty zraku je zvýšený nitrooční tlak. Svou roli hraje i u zeleného zákalu. Jedním z charakteristických znaků glaukomu je totiž poškození zrakového nervu, které se zvýšeným nitroočním tlakem souvisí.
Až 66 % nemocných s glaukomem jsou ženy
Proto se i léčba zeleného zákalu zaměřuje především na zabránění postupného poškození zrakových funkcí, snížení nitroočního tlaku a minimalizaci nežádoucích účinku a komplikací. Léčiva, která v tomto případě používáme, lze rozdělit do tří skupin: látky, které snižují tvorbu nitrooční tekutiny, látky, které ovlivňují odtok nitrooční tekutiny, a látky osmoticky působící.
Největší důraz je však v současné době kladen na včasnou diagnostiku glaukomového postižení s následnou vhodnou terapií. Jedině tak lze předcházet postupnému poklesu zrakových funkcí. Pravidelné kontroly pacientů s pozitivní rodinnou anamnézou mají tedy velký význam.
Pozor na glaukomový záchvat!
Ke stavům, které vyžadují neodkladnou lékařskou péči, patří akutní glaukomový záchvat. Projevuje se výraznou bolestí hlavy a oblasti okolo oka, zvracením, nadměrným slzením, světloplachostí, rozšířením zornic. Naproti tomu jiný typ glaukomu (např. primární glaukom s otevřeným komorovým úhlem) probíhá dlouhou dobu bez příznaků a je obtížně diagnostikovatelný.
