Komerční sdělení

Příčiny a léčba průjmových onemocnění

Asi každý z nás to zná – bolesti břicha, průjem, v horším případě i zvracení, horečka, bolesti hlavy, svalů a kloubů. Průjmová onemocnění jsou velmi častá, nepříjemná a mohou být i nebezpečná.

Projevují se poruchou zažívání s častým vyprazdňováním řídké stolice (více než 3× za den), případně jako vodnatá stolice s překotným vyprázdněním a s přetrvávajícím nutkáním na stolici.

Podle toho, jak dlouho nás obtíže trápí, rozlišujeme průjem na akutní a chronický:

Akutní průjem trvá maximálně 14 dní. Je to obranný mechanismus, kterým se tělo zbavuje škodlivin. Má tedy očistnou úlohu. Nejčastější příčinou akutního průjmu bývá infekce.

Chronický (dlouhodobý) průjem je varovným příznakem, tělo nám oznamuje přítomnost jiného onemocnění. Po příčině chronického průjmu je nutné důsledně pátrat.

Čím jsou průjmy způsobeny?

Nejčastěji průjem prostě „chytneme“ -  infikujeme se. Existují ale také průjmy, které nejsou způsobeny infekcí a bývají příznakem jiného onemocnění.

Původci infekčních průjmů jsou:

  • bakterie - nejčastěji campylobacter, salmonela, shigella, yersinie, Clostridium difficile, E. coli
  •  viry - zejména rotavirové a norovirové infekce se velice snadno šíří a způsobují epidemie v dětských kolektivech hlavně v zimním období a na jaře
  • paraziti - zejména u cestovatelů
  • plísně - především u pacientů s významně narušenou imunitou

Onemocnění probíhá jako průjem se zvracením nebo jako bolesti břicha s průjmy. V některých případech pacient trpí také horečkami, ve stolici může být příměs hlenu a krve.  

Neinfekční průjmy mohou být projevem:

  • potravinových alergií - například nesnášenlivosti laktózy nebo lepku
  • autoimunitních poruch - nejčastěji Crohnovy choroby a ulcerózní kolitidy
  • vedlejších účinků některých léků - jako jsou projímadla, antibiotika, léky proti překyselení a na pálení žáhy, léky na odvodnění, některé léky proti dně a další
  • dietní chyby
  • nadměrného příjmu alkoholu
  • jiných onemocnění - například zvýšené činnosti štítné žlázy, cukrovky, poruchy vstřebávání živin, chronických střevních zánětů a některých onkologických onemocnění
  • reakce na ozařování
  • otravy těžkými kovy
  • nervozity, trémy, strachu
  • funkční poruchy trávicího traktu – je to soubor různých poruch trávícího systému (patří sem například dráždivý tračník), u kterých se nedaří zjistit příčinu, významnou roli hraje psychický stav pacienta, v současnosti je to častý problém

Proč je průjem nebezpečný? - Protože odvodňuje!

Při průjmu ztrácíme vodu a minerály potřebné pro normální funkci těla. Hrozí nám dehydratace a minerální rozvrat. V těžkých případech tělo upadá do šoku a pacient je ohrožen na životě. Nejvíce ohrožení dehydratací jsou kojenci a malé děti. Další ohroženou skupinou jsou senioři, kteří málo pijí, protože s věkem člověk ztrácí pocit žízně. Starší lidé také trpí řadou dalších onemocnění, která v kombinaci s průjmem mohou vést k velmi těžkým stavům. Průjem u malých a starších pacientů je vždy nutné konzultovat s lékařem!

Chronický průjem hlásí přítomnost jiného onemocnění, které může být závažné a je potřeba ho řešit.

Kdy vyhledat lékaře?

Lékaře by v každém případě měli vyhledat:

  • zejména senioři, rodiče kojenců a malých dětí, těhotné ženy a vážně nemocní lidé
  • pacienti, kteří se pokusili průjem léčit sami, ale neúspěšně a obtíže ani do pěti dnů neustoupily
  • pacienti s dalšími příznaky, jako je horečka, silné břišní křeče, výskyt hnisu, slizu nebo krve ve stolici, vyrážka či žlutá pokožka a oční bělma, trvalé oslabení organismu
  • pacienti se silnější dehydratací, kteří mají rychlý pulz v klidu, popraskané lepící se rty, suchý povleklý jazyk, málo slin, málo močí (moč je zahuštěná - tmavá)
  • pacienti s opakovaným nebo chronickým průjmem, s podezřením na otravu, nesnášenlivost nějakého léku nebo potraviny

Léčba závisí na příčině a průběhu onemocnění, nejdůležitější je zavodnění!

Asi každý nemocný chce průjem v první řadě zastavit. Než ale začneme s užíváním léků, je dobré znát příčinu průjmu. Neuváženou léčbou bychom si mohli ublížit.

V případě neinfekčních průjmů způsobených jiným onemocněním je třeba léčit nejen průjem, ale i původní onemocnění.

Léčba průjmu závisí na tom, zda je průjem původu infekčního či neinfekčního a na závažnosti průběhu onemocnění.  Probíhá ve čtyřech krocích (u většiny pacientů postačují první tři kroky): 

  1. zavodnění
  2. dieta
  3. podání nespecifických léků
  4. specifická léčba antibiotiky a chemoterapeutiky

Rehydratace neboli zavodnění

Je nejdůležitějším krokem u všech průjmových onemocnění! Tekutiny, soli a minerály ztracené zvracením, průjmem a horečkou musíme doplnit.

Doporučené jsou: rehydratační nápoje, velmi silný černý čaj, vývary a bujóny, bylinkové odvary, nesycené minerální vody. Sycené nápoje mohou trávicí ústrojí dráždit.

Dospělý trpící průjmem by měl vypít minimálně 3 – 4 litry tekutin denně.

Způsob doplnění tekutin závisí na závažnosti onemocnění. V těžších případech je nutný pobyt v nemocnici a doplnění tekutin infuzemi.

Dieta s omezením tuků – postupujeme podle věku pacienta:

U kojených dětí pokračujeme v kojení, před kterým je možné podle věku podat 6× denně 50 – 100 ml rýžového odvaru (u dětí nad 6 měsíců i mrkvového odvaru).

U kojenců starších šesti měsíců můžeme přidat nemastnou zeleninovou polévku, bramborovou kaši, banánové a jablečné přesnídávky, piškoty a rohlíky.

U nekojených dětí podáváme zpočátku plné dávky rýžového či mrkvového odvaru a podle stavu postupně přidáváme mléko, které dítě pilo před onemocněním. Zpočátku v poloviční koncentraci a v rýžovém odvaru. U rotavirového průjmu původu jsou vhodná mléka se sníženým obsahem laktózy.

U batolat, starších dětí a dospělých můžeme podávat bramborovou či rýžovou kaši, suchary, starší pečivo, banány, nastrouhaná jablka, toasty z bílého chleba.

Uvedené potraviny jíme v malých porcích a asi po 48 hodinách už k nim můžeme přidávat dušenou zeleninu. Mléko a mléčné výrobky, vajíčka a maso zařadíme do jídelníčku až nakonec. Dokud se zcela neupraví pohyb střev, není vhodné konzumovat některé druhy syrového ovoce (broskve, švestky, hrušky), mastná jídla, a ovocné šťávy, větší množství vlákniny, celozrnné produkty, ovesné vločky, kukuřičné lupínky a obecně těžko stravitelné pokrmy. Tyto potraviny mohou působit dráždivě a průjem zhoršovat.

Nespecifické léky

Mezi nespecificky působící léky určené k léčbě průjmových onemocnění patří:

  • adsorbencia – navazují na sebe toxiny
  • probiotika – podporují zdravou střevní mikroflóru
  • střevní dezinfekce
  • antimotilika – omezují pohyb střev
  • spasmolytika – působí proti křečím

ADSORBENCIA

Jsou volně prodejné léky, vhodné k léčbě akutních i chronických průjmů vyvolaných dietní chybou, bakteriálními toxiny, viry, při kvasné dysmikrobii, u průjmu cestovatelů.

Působí tak, že na svůj povrch navazují škodliviny i některé mikroorganizmy.

Výhodou je, že se nevstřebávají, nejsou toxická a jejich podání nemá kromě věku téměř žádná omezení. Jsou bezpečná a účinná u dětí i dospělých, v těhotenství i při kojení. Vedlejší účinky jsou vzácné, výjimečně se může objevit zácpa.

Při současném podání může dojít ke snížení účinnosti jiných léků! Doporučuje se tedy podat jiné léky půl hodiny před nebo minimálně dvě hodiny po podání adsorbencií. Lze je kombinovat s probiotiky a střevními dezinfekcemi, ale opět s dostatečným časovým odstupem.

Mezi adsorbencia patří přípravky s obsahem aktivního uhlí a diosmektitu:

Aktivní uhlí je doporučováno pro děti od 3 let! Při jeho užívání je nutná dostatečně vysoká dávka. Tablety je třeba rozkousat, aby vznikl co největší povrch pro navázání škodlivin. Při užívání aktivního uhlí vzniká černé zbarvení stolice, které někdy může zakrýt krvácení do trávicího traktu!

Přípravek diosmektit (Smecta) lze použít již v kojeneckém věku i u těhotných a kojících žen. Vedle schopnosti vázat toxiny, bakterie a viry chrání rovněž hlenovou vrstvu ve střevě, snižuje objem stolice a zkracuje dobu průjmu. V praxi se diosmektit osvědčil zejména u dětí s virovými (především rotavirovými) průjmy; některé evropské pediatrické společnosti doporučily diosmektit jako doplněk rehydratační terapie v léčbě akutních průjmových onemocnění u dětí.

PROBIOTIKA

Jsou volně prodejné preparáty obsahující živé kultury prospěšných střevních mikroorganizmů. Upravují střevní mikroflóru. Jsou doporučované zejména u průjmů po léčbě antibiotiky i jako doplněk rehydratační léčby u dětí s akutními průjmy vyvolanými zejména rotaviry. U průjmů vyvolaných invazivními bakteriemi (salmonelózy, kampylobakteriózy, apod.) nebyl jejich efekt zaznamenán. Probiotika lze podávat kojencům, dětem i dospělým, lze je podávat i v těhotenství a v době kojení.

STŘEVNÍ DEZINFEKCE

Volně prodejný lék s obsahem cloroxinu je vhodný u některých bakteriálních průjmů (například, pokud má pacient podezření, že asi snědl zkažené jídlo), u virových infekcí nepůsobí. Není vhodný ani u průjmů z dietní chyby. Podává se pacientům s hmotností nad 40 kg, není vhodný u těhotných a kojících žen a při vážnějších poruchách jater a ledvin.

ANTIMOTILIKA

Do této skupiny patří volně prodejné preparáty s obsahem loperamidu. Jsou to léky, které zpomalují pohyb střev a snižují riziko nechtěného úniku stolice a nutkání na stolici. Jsou určeny k léčbě příznaků průjmu u dospělých pacientů, případně starších dětí. Tato léčba není vhodná pro kojence a malé děti. Podávání v těhotenství není jednoznačné, pacientka by se měla poradit se svým lékařem. V době kojení se podávání nedoporučuje. Antimotilika jsou vhodná zejména u cestovatelských průjmů a průjmů z nervozity. Jejich podání je ale zcela nevhodné u průjmů s vysokou horečkou, výraznými bolestmi břicha, s příměsí krve ve stolici, u průjmů způsobených invazivními bakteriemi, u průjmu po léčbě antibiotiky a u ulcerózní kolitidy!

SPASMOLYTIKA

Jsou léky tlumící křeče. Někdy se používají jako doplňková léčiva u onemocnění spojených s průjmy. Jsou vázána na lékařský předpis.

Specifické léky

ANTIBIOTIKA

Jsou léky vázané na lékařský předpis. O jejich nasazení rozhoduje lékař na základě určení původce průjmu. Antibiotika jsou doporučena jen u malého počtu pacientů s průjmy bakteriálního původu. Neuvážená léčba může způsobit řadu zdravotních komplikací. U virových a parazitárních průjmů jsou antibiotika nevhodná.

Pokud lékař antibiotika předepíše, je důležité, aby je pacient užíval v určeném dávkování po celou doporučenou dobu léčby. Při předčasném vysazení dochází k návratu onemocnění a snížení účinnosti antibiotika na původce onemocnění.

Pokud se chystáte vycestovat do rizikových zemí, může vám lékař po konzultaci předepsat antibiotika s sebou na cestu.

Aby léčba byla bezpečná a účinná, je důležité užívat všechny léky podle doporučeného dávkování a způsobu užití. U všech preparátů si vždy přečtěte příbalový leták. Případné nejasnosti konzultujte s lékařem nebo lékárníkem.

 

PharmDr. Markéta Musilová

Najdi lékárnu

Najít Vaší nejbližší lékárnu:

Použijte vyhledávací pole výše.

Lékárny Alphega od A do Z ►