O léčbě i první pomoci při záchvatu epilepsie

Epilepsie  je  onemocněním  mozku,  při  kterém  dochází k chybě  vedení  elektrického  vzruchu  mezi  nervovými buňkami  v mozkové  kůře.  Udává  se,  že  touto  poruchou trpí  1 %  populace.  U většiny  případů  se  jedná o genetickou  poruchu  projevující  se  nejčastěji  v raném dětství.  Epilepsie  může  být  také  způsobena  úrazem  či operací  hlavy,  mozkovým  nádorem,  cévní  mozkovou příhodou  nebo  nadměrným  užíváním  alkoholu. 

O léčbě a první pomoci při záchvatu epilepsie

Tato nemoc je charakteristická opakovanými epileptickými záchvaty, kdy dochází zpravidla k přechodné, časově omezené, abnormální elektrické aktivitě mozku. Neuron je zodpovědný za vedení speciálních elektrických signálů.

Člověku se záchvatem epilepsie nevkládejte nic do úst.

Nervové buňky v mozkové kůře mohou být zdravé, zaniklé nebo částečně poškozené. Zdravý neuron střídá období klidu a akce, to znamená, že je buď nečinný nebo přijímá vzruch od jiného neuronu a posílá jej dalšímu. Zaniklý neuron také není nebezpečím, nepřijímá ani neposílá žádné signály. Problémem je neuron narušený, který po předání vzruchu nepřechází do klidového stavu, ale dále tvoří elektrické výboje a těm učí i okolní neurony.

Epileptické záchvaty

Existuje celá řada druhů epileptických záchvatů, mohou být ložiskové či generalizované, kdy je postižen celý mozek. Na jedné straně může u postiženého jedince dojít pouze k jediné atace a pokud pacient dodržuje daná opatření, záchvat se nemusí zopakovat a léčba není nutná. Na stranu druhou horším scénářem je, když dojde k sérii atak, kdy se pacient přes veškerou možnou terapii zhoršuje a má trvalé následky.

     První pomoc při epileptickém záchvatu

  • Zachovat klid a pamatovat, že většina záchvatů do pěti minut sama odezní.
  • Eliminovat rizika: odstranit okolní předměty, aby se dotyčný nezranil, zabránit případnému pádu postiženého, uvolnit oděv okolo krku, podložit hlavu.
  • Nesnažit se bránit záškubům, křečím, neotevírat pacientovi ústa.
  • Vyčkat až záchvat odezní, sledovat jeho průběh a měřit čas.
  • Po odeznění křečí uložit do stabilizované polohy, pootevřít a vyčistit ústa (často postižený zvrací), předsunout dolní čelist.
  • Po záchvatu epileptika oslovit, zkontrolovat, zda se nezranil, jeho reakce a orientaci, zeptat se například na jméno, datum a čas. Volat lékaře je vhodné, pokud se jedná o první záchvat, záchvat trvá déle než deset minut, ataky se řetězí, pacient je dezorientovaný či v bezvědomí, nebo během něj došlo ke zranění. 


Při záchvatech dochází k poruše vědomí, motoriky či psychiky nemocného. Ataky mají širokou škálu podob, například záškuby koutků, kroutivé pohyby hlavy, zástava pohybu, automatismy jako mlaskání, drbání se, zahledění do prázdna až křečovité záškuby celého těla či propnutí do luku.

Cíl terapie

Neurony je nutné stabilizovat ovlivněním různých iontových kanálů na neuronu nebo látek vyvolávajících útlum či naopak aktivitu nervových buněk. Volba správného antiepileptika není vůbec jednoduchá. Neurolog musí brát v úvahu řadu faktorů: typ epileptického záchvatu, příčinu epilepsie, věk, pohlaví pacienta (řada látek není vhodná u žen s možností otěhotnět), jiná onemocnění. Důležité je také nezapomenout, že se u těchto látek lze setkat s nejrůznějšími nežádoucími účinky a některé mohou i ovlivňovat působení jiných léků.

     Zapomenuté léky: Jak postupovat

Antiepileptika je důležité užívat pravidelně ve stejnou dobu. Při vynechání léku obecně platí, pokud si nemocný vzpomene do šesti hodin od běžného času užívání, lék užít ihned a následující dávku o dvě až tři hodiny odsunout. Pokud si pacient lék nevzal déle než šest hodin, tuto dávku je vhodné vynechat a následující si vzít o dvě hodiny dříve, dále pokračovat v dávkovacím schématu již normálně. 


K farmakoterapii se přistupuje, pokud je diagnóza jistá a ataky se opakují. Po jediném záchvatu se zpravidla hned léčba nezahajuje, ale vyčkává se. Snahou lékařů je kompenzovat epilepsii předepsáním co nejnižší dávky jednoho léku, která se v případě potřeby zvyšuje postupně do dávky, která u pacienta nevyvolává nežádoucí účinky. U těžších stavů se doporučuje podávání nejvíce dvou či tří antiepileptik, které mají různý mechanismus účinku a odlišné nežádoucí účinky. 

ČTĚTE TAKÉ: Trápí vás bolest hlavy? Důvodů může být hned několik

Mezi režimová opatření, na která by měl epileptik pamatovat, patří dodržovat dostatečný spánkový režim, nepít alkohol, vyhýbat se velké námaze a stresu, dávat pozor na výrazné světelné a zvukové efekty (například u televize, při diskotéce), plavat raději pod dohledem, neřídit a u žen těhotenství plánovat.

Nadějí pro pacienty s tímto onemocněním je snaha vyvíjet nová dobře tolerovaná antiepileptika s minimem nežádoucích účinků. Cílem je i jednoduchý dávkovací režim, který zcela určitě zlepšuje komfort pacienta.

U nemocných nereagujících na farmakologickou terapii, kde se nedaří dostatečně kompenzovat epileptické záchvaty, existuje možnost léčby neurochirurgické. Je doporučeno, aby u takovýchto případů proběhla co nedříve konzultace v některém ze specializovaných epileptologických center. Při včasné indikaci mívá tato terapie také velmi dobré výsledky.

PharmDr. Eliška Kouřilová 

Najdi lékárnu

Najít Vaší nejbližší lékárnu:

Použijte vyhledávací pole výše.

Lékárny Alphega od A do Z ►