Spánek je přirozený stav, kdy dochází k načerpání fyzických i duševních sil organismu. Jedná se o proces se zvýšeným útlumem naší centrální nervové soustavy, a tedy omezeným kontaktem s okolím, ze kterého můžeme být kdykoli probuzeni.
Fyziologie spánku patří mezi velmi složité a zajímavé děje odehrávající se v
lidském těle, kdy se střídají různé cykly spánku. Lze se setkat s REM spánkem
(Rapid Eye Movement) a NREM spánkem (Non Rapid Eye Movement). Během noci se tyto
fáze několikrát rytmicky střídají, kdy je spánek (NREM), tvořící větší část
celkové doby spaní (cca 75%), přerušován tzv. paradoxní fází spánku
(REM).
REM spánek je aktivní formou spánku podobnější stavu bdění doprovázenou
rychlým pohybem očí, nepravidelným dýcháním a srdečním rytmem či například
živými sny. NREM spánek lze rozdělit do čtyř stadií, kdy dochází spíše k útlumu
mozkové aktivity a tělo odpočívá. Dech, srdeční frekvence a tělesná teplota jsou
pravidelnější.
Spánkové poruchy
Poruchy spánku lze členit na nejobvykleji řešenou insomnii (nespavost),
hypersomnii (nadměrnou spavost či usínání během dne, tzv. narkolepsii) nebo
parasomnii (náměsíčnost, noční můry a děsy). Dále lze také zmínit poruchy dechu
ve spánku či poruchy s pohyby ve spánku (např. syndrom neklidných
nohou).
Spánkem a jeho poruchami se zabývají spánkové laboratoře, které jsou
součástí řady nemocnic.
Nespavost patří mezi časté potíže řady lidí, s jejíž akutní formou se setkal téměř každý a jako chronický problém ji popisuje 10 až 20 % z nás. Pacienti si obvykle stěžují na špatné usínání, časté buzení během noci či předčasné ranní probouzení. Spánek je vnímán jako nedostatečný, příliš krátký, organismus si neodpočine a neosvěží se.
Časté důvody
Ještě před možnostmi terapie je nutné zdůraznit možné příčiny insomnie, protože s následnou léčbou úzce souvisí. Příčiny mohou být způsobené vnějšími vlivy, jako jsou hluk, světlo, teplo či užíváním léčiv s povzbudivým účinkem ovlivňujících psychiku pacienta, paradoxně náhlým vysazením tlumivých látek nebo léků s močopudným účinkem. Mezi vnitřní příčiny nespavosti patří celá řada onemocnění. Lze je dělit na psychiatrická (deprese, úzkostné stavy, psychózy), neurologická (epilepsie, demence, Parkinsonova choroba) či stavy, kdy pacienta například nenechá spát nadměrná bolest, svědění, pálení žáhy, potíže s poruchou srdečního rytmu nebo problémy s dýcháním typické pro jedince trpící astmatem.
Zásady spánkové hygieny:
- Uléhat a vstávat každý den ve stejnou
dobu
- Omezit spánek přes den
- Uléhat
pouze unavení
- Opustit lůžko, pokud se spánek nedostaví do
30 minut
- Dbát, aby v ložnici bylo vyvětráno, ne příliš
teplo, tma a klid
- Postel a ložnici používat výlučně ke
spánku
- V podvečerních hodinách omezit nápoje s kofeinem
(černý čaj a káva), nekouřit, vyhnout se těžkým jídlům, nepít
alkohol
- Snažit se během dne sportovat, ne však těsně před
spaním
- Neřešit problémy a nerozrušovat se večer před
spaním (včetně sledování televize, učení se)
Při léčbě nespavosti by vždy měla být doporučena nejdříve
nefarmakologická opatření. Mezi ně patří zcela jistě dodržování pravidel
spánkové hygieny, psychoterapie vedená odborníky, dále také relaxační techniky
či akupunktura. V další fázi lze zvolit léčbu přírodními léčivy nebo, pokud v ně
má pacient důvěru, homeopatiky. Z fytofarmak může lékárník doporučit léčiva či
doplňky stravy v podobě různých čajových směsí či už hotových kapslí nebo tablet
(zpravidla obsahující silnější extrakt daných látek než čaje). V těchto
přípravcích najdeme bylinky jako kozlík, třezalka, meduňka, chmel, mučenka,
levandule, oves, máta nebo hloh.
Lékař předepisuje
V případě závažnějšího chronického problému, u kterého není možná nebo
nezabrala kauzální léčba, může lékař přistoupit k možnosti naordinovat léčivý
přípravek navozující spánek, který je zpravidla vázán na recept. Bohužel ideální
hypnotikum neexistuje, a tak je třeba vždy myslet na možné nežádoucí účinky
(vznik závislosti, ranní ospalost, u některých nepřirozená architektura spánku,
zhoršení paměti či útlum dechu) a správné užívání, tj. užívat co nejnižší dávku,
co nejkratší dobu nebo pouze nárazově, nekombinovat s alkoholem či jinými
tlumivými léky.
Užívání třezalky není vhodné pro každého, ovlivňuje účinek
řady jiných léčiv a může zcitlivovat kůži na slunce.
Lékař může k léčbě nespavosti využít i jiných léčiv, která mají jako vedlejší efekt také tlumivý účinek. Například některá antidepresiva (zvláště pokud je nespavost spojená s depresí), léčiva užívaná k terapii psychóz nebo látky užívané k terapii alergií.
Na závěr je nutné znovu zdůraznit, že z důvodu nežádoucích účinků by vždy jako první měla být doporučena režimová opatření, přírodní léčiva a sledovány možné příčiny potíží. Zdravotník by se měl snažit vyptat se a porozumět problémům pacienta, jeho návykům a celkové farmakoterapii. V případě nutnosti předepsání chemických léčiv by měl lékař volit co nejšetrnější lék, lékárník by dle látky obsažené v doporučeném léčivu měl pacienta o správném užívání důsledně edukovat.
