Nadváhu máme v rodině aneb Dítě z oplácanosti určitě vyroste

Říkáte si, že baculaté a růžolící dítě ze své váhy časem vyroste? Nebo naopak slýcháváte, že je-li dítě obézní, bude s vyšší mírou pravděpodobnosti trpět obezitou i v dospělosti? Kde je pravda?

Dětská obezita se stává významným zdravotním problémem. Nadváhu má v současnosti každé 4. dítě, obezitou trpí každé 7. a monstrózní obezitou čtyři ze sta dětí. Nadváha předchází obezitě, určuje se podle BMI, tedy dle poměru váhy a výšky. Čím vyšší hodnota BMI, tím vyšší stupeň obezity.


Mýty ve stravě Dítě z oplácanosti vyroste

Proč je dětská obezita nebezpečná?

Názor, že dítě z obezity vyroste, dávno neplatí. Nebezpečí spočívá v přechodu obezity do dospělosti, kdy se pohybové a výživové zvyklosti mění jen obtížně. Dětská obezita je stejně jako u dospělých spojena s řadou zdravotních komplikací – nejčastěji se jedná o vysoký krevní tlak, zvýšenou hladinu cholesterolu nebo krevních tuků, náběh na cukrovku.

ČTĚTE TAKÉ: Vitamin B12 Často opomíjený, a přesto životně důležitý

Značně trpí i pohybový aparát, může docházet ke změně těžiště těla, děti jsou neobratné, pomaleji se pohybují, narůstá riziko pádů a úrazů. Důsledky nadměrné hmotnosti se odrážejí také v pohlavním vývoji. Nezanedbatelné jsou i psychosociální následky nadměrné hmotnosti, které jsou právě dětmi vnímány velmi citlivě. Jedná se o pocit sociální izolovanosti, nízké sebehodnocení, zkreslené vnímání těla, větší náchylnost ke vzniku poruch příjmu potravy, depresivní ladění. 

    Diagnostika dětské obezity

    K posouzení přiměřenosti tělesné hmotnosti se používají různé indexy, nejčastěji je to
    Body Mass Index (BMI). Vzhledem k tomu, že se u dětí a dospívajících hodnoty BMI
    mění s věkem, je nutné k jeho hodnocení používat percentilové grafy. Percentilové grafy
    jsou součástí očkovacího průkazu dítěte, volně ke stažení jsou na www.szu.cz nebo
    www.rustovyhormon.cz. Na základě percentilových grafů jsou za nadváhu považovány
    hodnoty nad 90. percentil pro daný věk a pohlaví, pro obezitu hodnoty nad 97. percentil
    pro daný věk a pohlaví.

Hlavní příčiny

Obezita je výsledkem působení faktorů prostředí a genetických faktorů. Podíl genetických faktorů na vzniku a rozvoji obezity se udává mezi 40 až 70%. Vyloženě geneticky podmíněných obezit je velmi málo. Genetické faktory zpravidla působí jako „předpoklady“ pro rozvoj obezity. Většina genů neovlivňuje nárůst tělesné hmotnosti přímo, ale zvyšuje náchylnost k obezitě.

V rodinách, kde jsou oba rodiče obézní, má dítě 2x vyšší pravděpodobnost, že bude také obézní, u dospívajících je toto riziko dokonce téměř pětinásobné.

Tyto geny ovlivňují například naše jídelní chování a vztah k pohybu. Vedle genetické dispozice se dědí také způsob přípravy jídla, preference potravin, což bývá v každé rodině různé. Problém je, že jedinec náchylný k obezitě je v současné době do značné míry bezbranný a musí se snažit, aby obezitě nepodlehl. Žijeme v tzv. toxickém prostředí, kde je potravy hojnost a nemusíme vyvinout žádné úsilí k jejímu získání. Jedním z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují rozvoj obezity dítěte, je obezita matky a její výživa během těhotenství. Rizikový je jak nadměrný, tak nedostatečný příjem stravy u matky.

Málo pohybu a hodně dobrot?

Pozadí vzniku obezity mohou být různá, vždy ale rozhoduje celkový energetický příjem, skladba stravy a míra pohybové aktivity. Pokud je příjem energie vyšší než její výdej, hmotnost stoupá. Podle doporučení by děti měly trávit pohybem minimálně dvě hodiny denně. Významnou měrou k obezitě přispívají nevhodné stravovací návyky. Jedná se především o nepravidelný jídelní režim, experimentování s dietami, vynechávání jídel a přejídání se. Častý bývá vysoký příjem tuků, nízký příjem vápníku, vitaminu C a nízký příjem vlákniny. Problém představuje také nadměrný příjem soli a obecně konzumace vysokoenergetických, ale nutričně chudých pokrmů (typicky fast food). 

Léčba dětské obezity

Pro děti, které mají pouze nadváhu a netrpí žádným z onemocnění provázejících obezitu, je doporučována redukční dieta, jejímž cílem je udržení hmotnosti. Přísnější redukční diety nejsou doporučovány, a to zejména u dětí mladších 8 let. Strava má být pestrá, vyvážená, důraz je kladen na pravidelný jídelní režim.

Stejně jako v případě obezity dospělých musí být léčba obezity dětí komplexní, individuální a hlavně přiměřená.

Není dobré vyřazovat některé složky stravy, jako jsou například obiloviny a výrobky z nich, stejně tak není vhodné zcela zakazovat sladkosti. Naopak důležité je číst informace na obalech potravin, vybírat kvalitní potraviny a také se naučit plánovat. Velkou úlohu může sehrávat pitný režim, jehož základem má být voda, ovocné čaje, popř. ředěné džusy. Sladké nápoje jen výjimečně, pozor také na slazené minerální vody.

Na co pamatovat

Největších úspěchů je dosahováno tam, kde se terapie účastní celá rodina. Je to logické, nesprávné stravovací a pohybové návyky se zpravidla týkají celé rodiny a pokud mají být dosažené hmotnostní úbytky dlouhodobě udrženy, je nutné změnit životní styl celé rodiny. Kromě toho je pro dítě velkým přínosem podpora rodičů a ostatních členů domácnosti.

PhDr. Karolína Hlavatá, PhD.
dietolog 

Najdi lékárnu

Najít Vaší nejbližší lékárnu:

Použijte vyhledávací pole výše.

Lékárny Alphega od A do Z ►