Infekční mononukleóza pod drobnohledem

Přezdívá se jí nemoc z líbání, protože se přenáší slinami a nejčastěji postihuje dospívající a mladé dospělé. Mohou jí však onemocnět i děti. V Česku ročně onemocní dva až tři tisíce jedinců. Zjistěte o této nemoci více.

Infekční mononukleóza

Infekční mononukleóza je způsobena nakažením herpetickýmvirem Epsteina-Barrové (EBV, asi v 80% případů). Zbytek připadá na tzv. syndrom infekční mononukleózy vyvolaný dalšími viry, vzácněji toxoplasmou gondii. Zdrojem nákazy je nemocný člověk či zdravý nosič viru. EBV přetrvává v organismu po celý život. EBV se přenáší slinami při úzkém kontaktu. Virus infikuje nejprve slizniční buňky hltanu, pak B-lymfocyty, které se dostávají do většiny orgánů, kde dochází k jejich množení.

Nakažlivost

Doba od nákazy EBV je udávána v širokém rozmezí: od čtyř dnů až po šest týdnů. K vylučování viru dochází ještě před prvními příznaky a během onemocnění vylučuje virus až 100% nemocných. K promořování populace dochází od útlého věku, u dětí do dvou let probíhá infekce bez příznaků. V rozvojových zemích, kde se s infekcí setkají téměř všechny děti do tří let, se infekční mononukleóza prakticky nevyskytuje. Imunita je totiž dlouhodobá. V zemích s dobrými socio-hygienickými podmínkami se s EBV setká asi 50% dětí do pěti let, 60 až 80% do adolescence a 90 až 95% do 40 let.

Infekce je způsobena virem Ebstein- Barrové (EBV), který je jedním z nejrozšířenějších virů.

Škála příznaků

Onemocnění může začít náhle, ale někdy předcházejí bolesti hlavy, břicha, bolesti v krku, bolesti svalů, nevolnost, nechutenství, únava a pocení po jeden až dva týdny před propuknutím akutního stadia. Onemocnění ustupuje do 2 až 4 týdnů, ale únava, slabost a nechutenství může přetrvávat několik měsíců.

Podání antibiotik nemá u potvrzené infekční mononukleózy význam. Navíc při podání antibiotik aminopenicilinové řady dochází v 90 až 100 % případů k výsevu výrazné červené splývající vyrážky někdy až krvácivého charakteru.

Teplota nad 38 °C se vyskytuje asi v 90%, ale horečka může dosáhnout až 40 °C a trvat až 14 dní.
Krční mandle jsou zvětšené, obvykle s oboustrannými povlaky. Výjimečně však angína může chybět. V některých případech je zvětšení mandlí tak výrazné, že spolu se zvětšenými uzlinami způsobí zúžení až uzávěr dýchacích cest. Ve většine případů jsou zvětšené krční uzliny, někdy i podpažní či tříselné uzliny.

ČTĚTE TAKÉ: Nemoci z nachlazení: Udělejte si pořádek v příznacích i léčbě

K postižení jater dochází až u 90% pacientů, ale projeví se pouze zvýšením jaterních testů. Žloutenka je vzácná. Zvětšení sleziny bývá asi u poloviny pacientů, vrcholí ve druhém týdnu; může se projevit bolestmi v levém podžebří. U 25 až 60% nemocných se mohou objevit drobná tečkovitá podslizniční krvácení na patře a asi ve třetině případů otoky víček. Vzácněji dochází k vyrážce nejrůznějšího charakteru, k typickým příznakům však patří zápach z úst a huhňavá řeč.

Komplikace

Infekční mononukleóza může mít mnoho komplikací a některé z nich mohou být závažné, vzácně i smrtelné. Může dojít ke změnám v krevním obraze, zánětům nervové soustavy. Vzácnou, ale obávanou/smrtelnou komplikací je prasknutí sleziny (nejčastěji ve druhém až třetím týdnu). Velmi vzácně se též vyskytují komplikace srdeční, ledvinné, plicní či postižení svalů.

Diagnostika

Provádí se vyšetření krevního obrazu, jaterních testů a stanovuje se koncentrace protilátek. Změny v krevním obraze jsou vyvolány působením viru na B-lymfocyty. Objevují se obvykle až ve 2. a 3. týdnu onemocnění, a proto první normální krevní obraz nevylučuje infekční mononukleózu. Jaterní testy jsou abnormální u většiny pacientů.

Léčba

Léčba infekční mononukleózy je obvykle jen symptomatická, užívá se jaterní dieta s omezením přepalovaných tuků a alkoholu, klidový režim a léky k ochraně jaterních buněk. Při povlakové angíně nejasné příčiny je vhodné pacienta zajistit penicilinem; při alergii na penicilin zvolit vhodné náhradní antibiotikum. Duální infekce virem EBV a beta-hemolytickým streptokokem není vzácností. V léčbě uzávěru dýchacích cest či těžším nedostatku krevních destiček se osvědčuje krátkodobé podávání kortikoidů.

     Spojitost viru EVB a roztroušené sklerózy?

     V posledních letech se ověřuje hypotéza, že infekce EVB ve „vhodném“ věku (nikoli v dětství) může být provokujícím faktorem roztroušené sklerózy. Naopak se zdá, že přítomnost EBV v těle od dětství může mít ochranný vliv.

Další opatření

Hospitalizace u infekční mononukleózy není nařízena a dochází k ní obvykle při protrahovaném průběhu onemocnění či výskytu komplikací, zejména při uzávěru dýchacích cest. Prodělání infekční mononukleózy znamená výrazný zásah do imunitního systému. Po prodělané infekční mononukleóze obvykle půl roku sledujeme celkový stav, hodnoty krevního obrazu a jaterních testů. Alespoň zpočátku je vhodné vyvarovat se fyzické námahy (k zabránění traumatu sleziny, pro častou zvýšenou únavnost, slabost a někdy déletrvající postižení jater). Dieta je vhodná šetřící bez přepalovaných tuků a alkoholu, po úpravě jaterních testů ji lze rychle uvolňovat.

MUDr. Marta Šimůnková

 

Najdi lékárnu

Najít Vaší nejbližší lékárnu:

Použijte vyhledávací pole výše.

Lékárny Alphega od A do Z ►