Pokašlávání a zadýchávání při chůzi do schodů zná z vlastní zkušenosti mnoho lidí. Málokdo z nich však ví, že se může jednat o první příznaky vážné choroby – chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN, česky rozedma plic). Jejími posledními stadii jsou invalidita, zařazení do transplantačního programu a předčasné úmrtí. Přitom by mnohým stačilo jen nekouřit.
Výskyt CHOPN jak u nás, tak na celém světě stále stoupá. V Česku žije kolem 800 tisíc lidí s touto nemocí, diagnostikována a léčena je však asi jedna čtvrtina. Celosvětově se odhaduje počet pacientů na více než 600 milionů. Vzestup počtu případů odpovídá vzrůstajícímu počtu kuřáků. Kouření a choroba však mají určitý časový odstup, změna počtu kuřáků se projeví v nemocnosti touto chorobou zhruba za 30 let.
Základní příčina – kouř
Nejčastěji je CHOPN způsobena opakovaným nebo dlouhodobým vdechováním toxických látek, především cigaretového kouře, přičemž škodlivé je i pasivní kouření. Velkou roli hrají vrozené faktory, protože CHOPN se objeví „pouze“ asi u jedné čtvrtiny kuřáků.
U všech pacientů nekuřáků, jimž je diagnostikována CHOPN, by měl být proveden test na nedostatek tzv. alfa1 antitrypsinu, což je látka, která aktivně ochraňuje zdravé plíce před destrukcí. Součástí onemocnění může být i jaterní poškození. V tomto případě lze léčbou zabránit vážnému poškození plic.
Kašel a vykašlávání hlenů jsou prvními příznaky. Stane-li se kašel pravidelným, tedy trvá-li alespoň tři měsíce v roce po dobu dvou po sobě následujících let, označujeme stav jako chronickou bronchitidu, která je rizikovým faktorem pro vývoj CHOPN. Varovné příznaky Avšak existuje i „čistě genetická“ forma této choroby. Disponovaní jedinci mající sníženou tvorbu jednoho z velmi důležitých enzymů, který brání poškození plic při expozici běžným škodlivinám z ovzduší. U nich se CHOPN rozvine, i když nekouří a nikdy nekouřili. Tato forma je však vzácná. V posledních letech se objevují podložené názory, že CHOPN je způsobena rychlejším stárnutím plic, nebo jejich poškozením v novorozeneckém věku.
Nejdůležitějším příznakem a zároveň problémem je dušnost. Pacienti ji obvykle
popisují jako krátký dech, pocit nedostatku vzduchu nebo kyslíku, nemožnost se
nadechnout nebo jako tíhu na prsou či hrudníku. Zpočátku se dušnost objevuje jen
při větší fyzické zátěži, při běhu, jízdě na kole, chůzi do schodů apod. S
postupem času dušnost přichází i při obvyklých denních činnostech: chůzi po
rovině, chůzi z kopce, mytí, oblékání atd. Nakonec se dušnost stává trvalou a
může nemocného budit ze spánku.
Znáte svůj plicní věk?
Máte vy nebo někdo ve vašem okolí během tělesné aktivity
potíže s dechem,
jste kuřák, bývalý kuřák, nebo trpíte
dlouhodobým kašlem? Pak je možná váš
plicní věk vyšší než
ten skutečný a vaše tělo přijímá oproti svým potřebám příliš
málo
kyslíku. Vysoké stáří plic poukazuje na možná
onemocnění dýchacích cest, jako
je CHOPN.
Abyste se o kapacitě a stáří vašich plic
dozvěděli více, můžete si nechat přeměřit
plicní věk ve
vybraných Alphega lékárnách prostřednictvím jednoduchého
testu.
Díky tomu se během několika minut dozvíte, v jakém
stavu jsou vaše plíce.
Kde si plicní věk můžete
nechat změřit naleznete ZDE.
Pro pacienta s CHOPN mohou být nebezpečné i banální infekce, jako jsou choroby z nachlazení. Dušnost se může zhoršit do té míry, že dochází k dechové nedostatečnosti a nemocný musí být hospitalizován, aby bylo jeho dýchání podpořeno přístroji.
V pokročilejších stadiích choroby dochází k poškození funkcí dalších orgánů.
Může dojít ke zhoršení vstřebávání živin ze střev, které mají za následek
hubnutí. Časté jsou také poruchy srdečního rytmu nebo urychlení tepu. Zhoršením
srdeční činnosti dochází k nadměrnému zadržování tekutin v těle, které se
nejčastěji projevuje otoky dolních končetin.
CHOPN vede téměř u každého pacienta ke zhoršení činnosti srdce.
Zhoršená funkce plic má za následek snížený obsah kyslíku v krvi, který je nezbytný pro správnou funkci všech orgánů lidského těla. Může mít vliv na funkci mozku, srdce, jater, ledvin i jiných orgánů. Často také vede ke zmnožení krevních buněk a většímu sklonu k tvorbě krevních sraženin.
U lékaře
Každý člověk s déletrvajícím kašlem nebo pocity dušnosti při fyzické námaze by měl vyhledat specialistu – pneumologa (plicní, nebo ambulance TRN). Základními vyšetřeními jsou rentgen hrudníku (provádí se kvůli vyloučení jiných onemocnění, která mohou dušnost způsobovat, např. nádorová onemocnění plic, průdušek nebo pohrudnice, srdeční selhání) a spirometrie (měření základních plicních objemů a funkcí).
Léčba CHOPN se skládá z:
- vyloučení nebo alespoň omezení příčin a rizik zhoršení
(kouření, pobyt v prašném prostředí)
- podávání léků
(většinou inhalačně)
- dechové rehabilitace (ambulantní)
- imunizace (očkování proti chřipce)
- trvalého podávání kyslíku (i v domácím prostředí)
- umělé
podpory dýchání
- chirurgické léčby (odstranění nejvíce
postižené části plic k úpravě tlakových poměrů, transplantace plic)
Spirometrickým vyšetřením lze CHOPN s velkou určitostí rozpoznat, a proto
je považováno při určení diagnózy a posléze i při sledování vývoje onemocnění,
případně k hodnocení účinku podávaných léků, za nejdůležitější.
Důležitá jsou i další vyšetření, jako např.: elektrokardiografie (EKG) a echokardiografie (ultrazvuk srdce) k posouzení srdeční funkce, rozbor krve (množství kyslíku a oxidu uhlíku v krvi, krevní obraz a další důležité parametry).
Začátky a konce
Zdravý člověk má při dýchání velké rezervy. Nemocný naopak začne pociťovat dechové obtíže, když funkční kapacita jeho plic klesne asi na jednu třetinu. Proto přichází mnoho pacientů až v době, kdy je choroba značně pokročilá. Poškození plic, ke kterému zatím došlo, nelze zvrátit, plíce nelze obnovit žádnou léčbou, jen transplantací. Hlavní léčebnou snahou je uchovat to, co zbylo, a zabránit zhoršování, tedy prohlubování dušnosti a snižování přísunu kyslíku do krve a k dalším orgánům.
Pacient postupně omezuje své činnosti, stává se invalidním, závislým na svém
okolí a po čase vyžaduje jeho stav trvalou inhalaci kyslíku. V poměrně řídkých
případech je zařazen na čekací listinu k transplantaci plic. CHOPN vede ve
většině případů k předčasnému úmrtí pacienta.
