Kojení je bezpochyby ta nejlepší výživa, kterou můžeme dětem v raném věku poskytnout. Mateřské mléko obsahuje vše, co je nutné pro správný růst a vývoj. První tři roky života jsou z hlediska vývoje orgánů a budoucího zdraví dítěte nesmírně důležité. Pro každý orgán existuje určité kritické období, kdy je potřeba dodat mu správné množství a složení živin, které zajistí optimální růst a vývoj daného orgánového systému.
Pro rozvoj imunitního systému je nejdůležitější první rok života dítěte. U
novorozenců funguje pouze jedna část imunity, tzv. nespecifická, která není
namířena přímo proti specifické škodlivině a je méně účinná. K tomu, aby začala
fungovat specifická imunita, kdy si organismus pamatuje škodlivinu, která ho
napadla a dokáže vůči ní zprostředkovat daleko účinnější imunitní reakci, je
potřeba, aby imunitní systém dozrál. A právě při dozrávání imunitního systému
hraje výživa zcela zásadní roli.
Z četných observačních studií bylo zjištěno, že kojené děti mají ve srovnání s dětmi nekojenými mnohem nižší výskyt infekčních a alergických onemocnění.
Mateřské mléko obsahuje kromě základních a pro organismus nezbytných živin též řadu imunologicky aktivních složek. Je to spektrum obranných látek, jako jsou cytokiny, laktoferin, nenasycené mastné kyseliny, dále protilátky a v neposlední řadě též prebiotické oligosacharidy (prebiotika), které jsou nesmírně důležité pro osídlení střeva správnou mikrobiální flórou.
V okamžiku, kdy mateřské mléko přestává být výhradním zdrojem potravy, se začne měnit i střevní mikroflóra a v jednom roce dítěte už je téměř srovnatelná se střevní mikroflórou dospělých.
Nicméně právě proto odborníci i Světová zdravotnická organizace (WHO)
doporučují kojit minimálně po dobu prvních šesti měsíců života dítěte. Kromě
zajištění správného vývoje a růstu má kojení i nesmírný význam pro
psychosociální vývoj dítěte a vytváření správných emocionálních vazeb.
Bohužel ne vždy je kojení možné. Pokud ženy nemohou z různých důvodů kojit, je důležité, aby se necítily provinile nebo méněcenně. V současné době výrobci kojenecká mléka upravují tak, aby se svým složením co nejvíc přiblížila mléku mateřskému. O vhodném typu mléka je dobré se poradit s pediatrem nebo lékárníkem, který kojenecké výživě rozumí.
Kdy začít s příkrmy?
Záleží na tom, jak dítě prospívá. Pokud prospívá dobře, doporučuje se začít s příkrmy od ukončeného 6. měsíce. Pokud hůře, lze začít i dříve, v žádném případě však ne dřív jak od ukončeného 4. měsíce! Do té doby ještě zažívací systém není přizpůsoben na jinou stravu než na mléko. O zahájení přikrmování se určitě poraďte s dětským lékařem.
Jaké příkrmy zvolit?
Pokud je dítě hladovější a v noci se budí, může se začít i s kaší. Jinak se
začíná obvykle se zeleninou, aby si dítě od počátku nezvyklo na sladkou chuť.
Vždy je potřeba zkusit nejprve jeden druh zeleniny a teprve po
3 až 4 dnech
přidat další. V případě, že by dítě zeleninu nesnášelo, se snáze zjistí, o jaký
druh se jedná.
Jakmile si dítě zvykne na zeleninu (cca po 2 až 4 týdnech), lze přidat i uvařené a jemně nasekané libové maso, zpočátku pouze malé množství (1 polévková lžíce). Stejným způsobem jako zelenina se zavádí i ovoce.
Ke zkoušení příkrmů si vyberte dobu, kdy je dítě v dobré náladě a vy nikam nespěcháte. Dítě posaďte, protože vleže nemůže bezpečně polykat. Krmte ho lžičkou. Hodně na dítě mluvte a chvalte jej. Pokud nějakou potravinu odmítá, nenuťte ho. Nechte na něm, ať rozhodne o množství jídla, které sní.
Na co si dát pozor?
- nepřislazovat, aby si dítě příliš nezvyklo na sladkou chuť, vyhýbat se
sladkostem
- nesolit a nekořenit do konce prvního roku věku
- nepoužívat žádná dochucovadla (kečupy, majonézy aj.)
- nepodávat uzeniny a vyhýbat se smaženým pokrmům
- dětem do 2 let nepodávat nízkotučné potraviny (malé děti potřebují více
energie)
- sledujte složení potravin na obalech, zda neobsahují přidané látky, barviva, konzervanty, soli a cukry
Jak je to s kupovanou dětskou výživou?
Dětská výživa splňuje přísné normy, navíc je vždy označena věkovou skupinou, pro kterou je vhodná. Usnadňuje rozhodování o tom, co uvařit, a šetří čas. Je ovšem finančně náročnější. Pokud chcete kupovanou dětskou výživu používat, je vhodné střídat ji s doma připravovanou stravou.
Doporučené potraviny pro jednotlivá životní období dítěte
6. až 7. měsíc:
Vhodné potraviny - zelenina, mléčné i nemléčné kaše. Dítě by se mělo i nadále kojit (případně dostávat vhodné kojenecké mléko) podle potřeby.
7. až 8. měsíc:
Další vhodné potraviny, které lze zařadit do jídelníčku - maso, drůbež, slepičí žloutek (pouze uvařený!), ovoce. Důležitá je variabilita stravy.
8. až 9. měsíc:
Přidejte třetí příkrm - obilninově-mléčný nebo mléčno-ovocný, který nahradí večerní kojení. Vhodný je i kvalitní jogurt. Pro nácvik žvýkání a kousání je vhodné zařadit i potraviny s hrubší texturou (kousek chleba, rohlíku, křupky z prodejen zdravé výživy apod.).
9. až 12. měsíc:
Další vhodné potraviny - brambory, rýže, těstoviny. Lze podávat i luštěniny. Stravu už nemačkejte, ale krájejte. Koncem prvního roku života by mělo být dítě schopno jíst potravu stejné konzistence (nikoliv stejného složení!) jako zbytek rodiny. Nezapomeňte na dostatek nápojů (kojenecká voda, dětské čaje, ředěné zeleninové a ovocné šťávy, džusy). Nápoje podávejte z hrnečku. Nezapomeňte, že do jednoho roku věku potřebuje dítě denně 600 ml mléka nebo mléčných výrobků.
