Cukr potřebujeme, ale desítky snědených kilogramů ročně nám škodí

Bez cukru bychom nepřežili.  A nejen my, ale většina živých organismů na naší planetě. To však neznamená, že musíme jíst „sladké“. Se sladkým to totiž v posledních desetiletích přeháníme.  A přeháníme to natolik, že se to odráží na našem zdraví.

Dnes už každé malé dítě ví, že si do čaje nemůže naházet tolik kostek cukru, kolik chce, že sladkostí dostane jen omezeně a že by si mělo čistit zoubky. Všichni tedy tak nějak tušíme, že přemíra cukru nám neprospívá a měli bychom ho jíst jen tolik, aby se z cukru nestal bílý jed.

Dále se budeme věnovat cukrům , se kterými přicházíme nejčastěji do styku a zároveň si je můžeme koupit v čisté formě. Právě ty totiž zpravidla představují dietní problém.

Sacharóza

Je složena z jedné molekuly glukózy a jedné molekuly fruktózy. Známe ji všichni jako „cukr“ (kostkový, krystal, moučku atd.). Nejčastěji se vyrábí z cukrové řepy a cukrové třtiny, ale můžeme ji získat i z dalších rostlin, jako např. z datlí, javoru, čiroku. Výroba cukru je poměrně náročný proces, při kterém se surový výtažek různě čistí, filtruje, cedí, suší atd. O něco jednodušší to je při výrobě z třtiny než z řepy, protože obsahuje méně nečistot. Čím intenzivněji a vícekrát tato procedura proběhne, tím je výsledný produkt bělejší.

Tmavý cukr tedy můžeme vyrobit jak třtinový, tak řepný. Čím větší podíl melasy (zbytku sirupů z výroby) cukr obsahuje, tím je tmavší. To má vliv na jeho chuť, ale nijak to nemění jeho kalorickou hodnotu. V obchodech se můžeme setkat také s „hnědým cukrem“, který je vyroben z „klasického bílého cukru“.Ten je obarvený  karamelem, protože tmavý cukr je v módě…

ČTĚTE TAKÉ: 6 mýtů ve výživě: Co je a není pravda?

Proč se tedy říká, že tmavý cukr je zdravější než ten bílý? Jeho zastánci argumentují tím, že zbytky melasy obsahují některé stopové prvky, o něž je tento cukr obohacen. To je sice pravda, ale množství melasy v cukru, a tím pádem množství těchto stopových prvků, je tak zanedbatelné, že neexistuje žádné vědecky podložené tvrzení, že je tento typ cukru zdravější.

Glukóza

Tvoří ji jediná molekula a je to nejrychlejší zdroj energie pro naše tělo. Glukóza v potravinách je označena jako dextróza nebo hroznový cukr. Mozek se bez glukózy neobejde, ale neznamená to, že bychom ji museli konzumovat. Naše tělo si tento cukr dokáže získat z cukrů složených nebo ze zásobního glykogenu.

Zdravý člověk tedy ve výživě čistou glukózu nepotřebuje. Ta se podává některým novorozencům, dětem s vysokými teplotami, diabetikům při hypoglykémii, nebo některým pacientům s problematickým příjmem normální stravy. Glukózový cukr v krvi také pomáhá sportovcům k rychlému přísunu energie.

Fruktóza

Je tvořena také jen jednou molekulou a je obsažena zejména jako cukr v medu a ovoci, ale také v některé zelenině (např. v cibuli). Naše tělo si ji také dokáže vytvořit samo. Je asi o 20 % sladší než glukóza, se kterou se společně v mnoha cukrárenských výrobcích mísí ve formě sirupu. Velmi často se přidává také do nealkoholických nápojů.

Stejně jako téměř ve všech dalších složkách naší potravy nelze najít v jednoduchých cukrech nic škodlivého. To ovšem platí jen v tom případě, nepřeháníme-li to s nimi. Obsahují totiž velké množství energie a jsou obsaženy v mnoha potravinách.

Všichni s nimi „počítáme“ v marmeládách, džemech, želé, cukrovinkách a sladkých nápojích. Cukry jsou ale schované i v majonézách, kečupech, dresinkách, různých ochucovadlech, konzervovaných směsích, džusech, nealkoholických i instantních nápojích, cereáliích a bohužel také v různých „zdravých“ potravinách. Velkým problémem je i cukr v alkoholu, zejména pak v míchaných nápojích, ale hodně cukru obsahují i některá vína a likéry. Cukr v pivu je obsažen minimálně, jedno pivo obsahuje asi 3 % doporučené denní dávky cukru.

V České republice se v posledních letech spotřeba cukru pohybuje kolem 34 kg na osobu a rok. Je to přřbližně o 10 kg víc než v období první republiky a je to opravdu hodně. Na světě jsou však státy, které jsou na tom ještě mnohem hůř. Například v USA je průměrná spotřeba oproti té naší téměř trojnásobná.

Při psaní tohoto článku jsem spořádala sáček želatinových bonbónů v cukru. Na etiketě jsem si přečetla, že jsou z 80 % tvořeny cukry a kalorická hodnota balení je 1 434  kJ. Moc mi chutnaly a na chvíli zahnaly i hlad, ale místo večeře mi stačit určitě nebudou. Přitom stejné množství kalorií bych do sebe dostala, kdybych si dala drůbeží nebo králičí steak, salát a dvě deci suchého bílého vína. Takže abych vydala adekvátní množtví energie za ten malý sáček chvilkového potěšení, měla bych ujít něco málo přes pět kilometrů rychlostí 4 km/hod.

Mgr. Leona Štěpková Alphega lékárnice Hostomice nad Bílinou

Najdi lékárnu

Najít Vaší nejbližší lékárnu:

Použijte vyhledávací pole výše.

Lékárny Alphega od A do Z ►