COVID-19: Co víme k 23. březnu 2020

Již nikdo nepochybuje o tom, že SARS-CoV-2 má potenciál rychlého šíření. Jak velkou hrozbu pro světovou populaci bude znamenat, o tom se zatím můžeme jen dohadovat, ale už nyní je jasné, že dopad na život, zdravotnické systémy i ekonomiku bude značný. Stejně tak je zatím velkou neznámou, jak se bude vyvíjet jeho virulence (schopnost mikroorganismů vyvolat onemocnění) zejména vzhledem k jeho schopnostem rychlých mutací. Epidemiologové a infektologové tvrdí, že se se SARS-CoV-2 setká celosvětová populace – my všichni. Důležité je, aby nedošlo v ČR k italskému a španělskému scénáři exponenciálního nárůstu výskytu a aby nedošlo ke zhroucení zdravotnického systému pro masivní infekci zdravotníků. Příznivější scénář predikuje, že se virulence a smrtnost sníží, aby koronavirus měl stále své živé hostitele.

Koronavirus SARS CoV-2

Plný mezinárodní taxonomický název zní Severe acute respiratory syndrome coronavirus 2 (dříve označovaný prozatímním odborným jménem 2019-nCoV nebo jako wuchanský koronavirus). Jde o RNA koronavirus, který způsobuje onemocnění COVID-19 (z angl. COronaVIrus Disease 2019).

Takzvaný pacient 0 nebyl spolehlivě identifikován, pravděpodobně první infikovaní se v Číně objevili již před listopadem 2019. Oficiálně bylo zpětně přiznáno, že první pozitivní test má datum 17. listopadu 2019. Oficiálně však SARS-CoV-2 podle čínských oficiálních představitelů neexistoval před 31. prosincem 2019. V té době už epidemie nabrala takových rozměrů, že bylo nutné přijmout epidemiologická opatření a omezit cestování. Za takové situace nezbylo čínské vládě nic jiného, než výskyt onemocnění potvrdit.

Nikdo však neví, kolik infikovaných ve skutečnosti je. Podle současných pozorování infekce až u nadpoloviční většiny (60–80 %) probíhá bez příznaků. Infikovaný kolem sebe šíří viry, aniž by o své nákaze věděl. Počty pozitivně testovaných spíše vypovídají o úrovni hygienicko-epidemiologické služby toho kterého státu než o skutečném počtu infikovaných, v mnoha zemích i o počtu nemocných. Z toho lze vyvodit dva závěry: virus se šíří masivně a nekontrolovatelně a podle druhého lepšího výkladu: onemocnění má v naprosté většině případů lehký průběh. Není však spolehlivě predikovatelné, koho zahubí. Mezi těžce postiženými pacienty jsou i mladí a doposud zdraví. Rizikovou skupinou jsou senioři nad 60 let a chronicky nemocní. První zemřelý (22. 3. 2020) v ČR byl 95letý těžce nemocný muž, kterého spíše udolala jeho srdeční onemocnění a pozitivita testu na koronavirus byla souběhem patologických mechanismů.

Kde se SARS-CoV-2 vzal?

Největší rezervoár koronavirů představují netopýři. Tři kmeny koronavirů tvoří až 30 % respiračního mixu, který koluje v sezóně tzv. common cold, tedy chorob z nachlazení. Dalšími kmeny jsou viry vyvolávající onemocnění SARS a MERS. SARS-CoV-2 je tedy sedmým známým kmenem.

Není pravda, že tento vir byl vyvinut laboratorně, ale v přirozeném prostředí došlo k mutaci, není jasné, zda u netopýrů, u mezihostitele (luskouna, jiného zvířete?) nebo až v lidském organismu. K epidemii v Číně došlo z mnoha důvodů, které se zkombinovaly: velká koncentrace lidí, neuspokojivé hygienické podmínky, konzumace exotických zvířat, zvyky navštěvovat své příbuzné v době čínského Nového roku.

Charakteristika viru

Pojmenování koronavirus pochází podle podoby viru v elektronovém mikroskopu: na vnějším povrchu jsou přítomny glykoproteinové výběžky, které mají podobu koruny (latinsky corona).

COVID-19

Jde o onemocnění vyvolané SARS-CoV-2. Na rozdíl od jiných koronavirů, které jsou pravidelnou součástí sezónních respiračních mixů, je vůči SARS-CoV-2 současná populace naivní, a tudíž vnímavější. Podle analýzy čínského Centra pro kontrolu chorob (CDC) mělo v Číně 81 % infikovaných (prokázaných) mírný průběh onemocnění, 14 % těžký a v 5 % případu se vyvinul kritický stav. Data pocházejí ze sledování publikovaného v Chinese Journal of Epidemiology (2020, 41, 18. února).

Rychlost šíření je závislá na vnímavosti populace, převáží-li nevnímavá populace, epidemie vyhasíná. U SARS-CoV-2 je index nakažlivosti v současnosti vysoký, což předpovídá možnou nezvládnutelnou epidemii. Index nakažlivosti však zpravidla v průběhu epidemie klesá.

Světová zdravotnická organizace (WHO) od začátku pandemický potenciál SARS-CoV-2 podcenila, a ještě v únoru nepovažovala tento virus za možnou pandemickou hrozbu.
Čeští epidemiologové nikdy nepovažovali COVID-19 za „chřipečku“ a své kolegy včas varovali.
Epidemiolog a statistik Tomase Pueyo ze San Franciska uveřejnil 13. 3. 2020 (medium.com) doporučení vládám a zodpovědným institucím, aby byla učiněna opatření ihned. Na základě celosvětových dat (podle Thomase Pueyo) může odklad epidemiologických opatření o jeden den ve fázi exponenciálního šíření infekce zvýšit počet nakažených o 40 %, a tím zvýšit i počet zemřelých o 40 %. Možná ta smrtnost bude ještě vyšší, protože dojde k přetížení zdravotnického systému a pacientům nebude poskytnuta adekvátní péče. Nárůst pacientů o 40 % může překročit kapacity jakéhokoliv světového zdravotnického systému. Itálie je toho důkazem a v patách jí jde Španělsko, Velká Británie, Francie i Německo.

Díky včas přijatým epidemiologickým opatřením, které byly přijaty den po tom, co alarmující doporučení vyšlo, má ČR (možná) dvoutýdenní náskok před „západní“ Evropou. Již dříve přijal podobná opatření Taiwan, kde se podařilo epidemii výrazně omezit.

Klinický obraz COVID-19

U hospitalizovaných je horečka je dominantním počátečním příznakem (80–98 % případů), kašel (60–85 %), únava (70 %), dušnost (30 %), bolest svalů (11 %), bilaterální pneumonie (75 %), v ojedinělých případech se objevil průjem (data z ledna a února 2020 publikované v Lancet, JAMA a NEJM). Hospitalizováno bylo více mužů (55–75 %), průměrného věku 49–56 let. Inkubační doba se pohybovala v rozmezí 2,1–11,1 dní. K hospitalizaci došlo průměrně po sedmi dnech od prvních příznaků, syndrom akutní dechové tísně se vyvinul během 8–9 dnů. Na jednotku intenzivní péče bylo přijato 23–31 % nemocných a smrtnost u nich činila 3–15 %.

K nejvážnějším komplikacím patří ARDS (syndrom akutní respirační tísně), septický stav, septický šok a multiorgánové selhání. Naštěstí je průběh COVID-19 v naprosté většině případů lehký, může být dokonce inaparentní, což ztěžuje epidemiologická opatření, protože infikovaný člověk bez příznaků může nákazu šířit. Rizikovou skupinou jsou starší a polymorbidní pacienti, nicméně úmrtí jsou pozorována i u mladších. Avšak o jejich původním zdravotním stavu nejsou ve všech případech dostupné informace.

V terapii bylo zkoušeno asi 80 různých přípravků bez prokazatelného vlivu na průběh onemocnění. Nadějný se zdá remdesivir, u něhož v současnosti jsou plánovány/probíhají klinické studie. Účinný může být Plaquenil (hydroxychloroquin), který od 22. 3. 2020 podléhá regulaci SÚKL.

Mediální zpravodajství je nutné brát se značnou rezervou. Objevily se zprávy, že ve Velké Británii našli v krvi vyléčeného (2002 ze SARS) protilátku, která pomůže proti COVID-19, citace neexitujícího článku (Nature Medicine). Největší škodu asi napáchala převzatá zpráva (z WHO), že se při COVID-19 nesmí používat ke snížení horečky ibuprofen. WHO a farmakologové ji následně dementovali.

Záleží na zdravotnících

Podle odborníků bude především záležet na tom, jak situaci zvládnou zdravotníci a kolik lůžek intenzivní péče s možností umělé ventilace a ECMO (extrakorporální membránová oxygenace) bude k dispozici. Primárním je zajištění bezpečí zdravotníků, to znamená, že musejí být vybaveni náležitými ochrannými pomůckami. Pro ošetření jednoho pacienta s potvrzenou infekcí SARS-CoV-2 s těžkým průběhem je zapotřebí 15–24 setů ochranných pomůcek na den (FFP3, brýle nebo obličejová maska, dlouhý a nepropustný oblek, rukavice).

Má-li člověk podezření na COVID-19 (příznaky a/nebo epidemiologickou anamnézu), má telefonicky kontaktovat lékaře (svého praktického, regionální hygienickou stanici, příslušný orgán veřejného zdraví) a postupovat podle jejich instrukcí. Nemá jezdit sám do zdravotnického zařízení, využívat emergentní příjem, cestovat hromadnou dopravou.

Důležité je sledovat oficiální doporučení na webu Ministerstva zdravotnictví. Situace se mění několikrát denně.

MUDr. Marta Šimůnková
 

Najdi lékárnu

Najít Vaší nejbližší lékárnu:

Použijte vyhledávací pole výše.

Lékárny Alphega od A do Z ►