Co jíst při laktózové intoleranci?
Laktózová intolerance dokáže pořádně znepříjemnit život a zažívání. Je třeba vyloučit či výrazně omezit konzumaci potravin obsahující laktózu a dbát na dostatečný příjem probiotik, vitaminů a minerálů z jiných zdrojů. Někdy však není nutné vyloučit všechny mléčné produkty, jako je tomu u alergie na kravské mléko. Jak se tato intolerance projevuje, jaké potraviny do jídelníčku zařadit a jakým se vyhnout?
Laktózová intolerance je nesnášenlivost mléka a některých mléčných produktů. Projevuje se zažívacími potížemi, zvýšenou plynatostí, bolestmi či kručením břicha, průjmy a nevolností. Příčinou je nedostatečná tvorba trávicího enzymu laktázy, který štěpí mléčný cukr (laktózu) na monosacharidy glukózu a galaktózu. Dochází tak k nedostatečnému rozštěpení laktózy, což způsobuje zažívací potíže. Léčba spočívá v dietě s omezenou konzumací mléka, mléčných produktů a potravin obsahující laktózu. Při výrazných potížích je třeba laktózu z jídelníčku vyloučit zcela.
Laktózová intolerance není alergie.
Alergie na kravskou bílkovinu není
laktózovou intolerancí. Alergie je reakce imunitního systému na alergen, což
způsobuje celou řadu symptomů a potíží. U laktózové intolerance jde o trávicí
potíže, nikoli alergickou reakci. Léčba nemusí být také tak striktní jako u
alergie, kde je třeba zcela vyloučit mléčné produkty. U laktózové intolerance
mohou být dobře snášeny některé fermentované mléčné výrobky a sýry, které mají
snížené množství laktózy.
Jaké potraviny obsahují laktózu?
Laktóza se vyskytuje nejen v mléce a
mléčných produktech, ale najdeme ji i v sušenkách, čokoládě, uzeninách, pečivu a
instantních výrobcích. Je proto vhodné číst vždy složení produktu, i přestože se
nejedná o mléčný výrobek. Na etiketě nehledáme jen obsah laktózy, ale i mléka,
sušeného mléka či syrovátky. U laktózové intolerance je nutné vyřadit či výrazně
omezit hlavně mléko, syrovátku, smetanu, šlehačku, zmrzlinu, smetanové jogurty a
mléčné dezerty.
Co bývá lépe snášeno?
Není nutné vyhýbat se úplně všem mléčným produktům,
protože některé z nich obsahují cenná probiotika, kvalitní bílkoviny a celou
řadu vitaminů a minerálů. Někdo snáší dobře fermentované výrobky, ve kterých je
laktóza už částečně natrávená. Jedná se o zakysané mléčné výrobky jako jsou
kefíry a jogurty. Tvrdé sýry a máslo jsou také dobře tolerovány, protože
obsahují minimum laktózy. Množství a četnost konzumace těchto produktů je však
zcela individuální. Lepší je zkoušet to po malých dávkách a častěji, než si dát
jednu velkou porci jednou za čas.
Možné alternativy
Klasické mléko a mléčné produkty jsou dnes k sehnání i
ve variantách bez laktózy nebo se sníženým obsahem laktózy. Další alternativou
bývají rostlinné produkty, které neobsahují žádnou laktózu. Rostlinná mléka,
jogurty, smetany a dezerty se vyrábí ze sóji, kokosového mléka, mandlí či
obilovin. Každý produkt má jinou a svou specifickou příchuť, proto je vhodné
zkoušet a najít si takové produkty, které vám zachutnají.
Není vhodné vyřadit zcela mléčné produkty a nenahradit chybějící bílkoviny, probiotika a vitaminy z jiných, například rostlinných zdrojů. Probiotika podporují zažívání a imunitu, a kromě zakysaných mléčných výrobků je najdeme ve fermentované zelenině a fermentované sóje (tempeh, miso).
Chuť Itálie
Panna cotta je tradiční italský dezert, vyrábí se svařením
smetany, cukru a želatiny. Klasickou smetanu můžete nahradit bezlaktózovou,
sójovou, ovesnou, mandlovou či rýžovou nebo kokosovým mlékem, které dodá dezertu
výraznější chuť. Cukr lze vyměnit za med, stévií nebo čekankový sirup. Na
dochucení si vystačíte pouze s vanilkovým luskem nebo můžete do dezertu i
rozpustit vysokoprocentní hořkou čokoládu. Místo živočišné želatiny jsem použila
rostlinnou želatinu agar. Vyrábí se z mořských řas a je cenným zdrojem
minerálních látek a kyseliny listové. Používá se všude tam, kde klasická
želatina, na dortové polevy, pudinky, aspiky a džemy.
SÓJOVÁ PANNA COTTA
SUROVINY:
smetana sójová (ovesná, kokosové mléko) 400 g, med 6 lžic, agar
(prášek) 1 lžíce, citrónová šťáva 1 lžička, třešně nebo maliny 200 g, vanilkový
lusk nebo extrakt 1 lžička
POSTUP:
Lžíci agaru rozmícháme v cca 50 ml studené vody a necháme alespoň
10 min nabobtnat. Poté do hrnce vlijeme smetanu, agar i s vodou a vyškrábnutý
vanilkový lusk (nebo lžičku vanilkového extraktu). Přivedeme za stálého míchání
k varu a necháme provařit cca 5 minut. Pak hrnec odstavíme a necháme
vychladnout.
Do vychladlé hmoty přidáme 4 lžíce medu. Ochutnáme a v případě potřeby dosladíme.
Směs vylijeme do formiček, které zlehka je vymažeme olejem, aby šel dezert dobře vyklopit, a dáme zatuhnout do lednice alespoň na 4 hodiny. Třešně vypeckujeme, pokapeme citrónovou šťávou a necháme krátce povařit. Na závěr dochutíme zbylým medem, ochutnáme a v případě kyselosti ještě dosladíme. Pak třešně rozmixujeme najemno a dáme je také vychladit. Vychlazenou panna cottu vyklopíme, polijeme třešňovou omáčkou a ozdobíme lístky máty.