Astma bronchiale je jedním z nejčastějších onemocnění moderní doby. V české populaci se vyskytuje zhruba u 12 až 15 % obyvatel, přičemž se toto procento nemocných stále zvyšuje, zejména u dětí. Jedná se o závažné onemocnění, které může v případě akutního astmatického záchvatu bez lékařské pomoci skončit i smrtí. Léčba bronchiálního astmatu je obtížná. Nemoc bohužel zatím nedokážeme vyléčit úplně, ale s pomocí medikamentů se její projevy dají výrazně omezit.
Bronchiální astma je chronický neinfekční zánět sliznice průdušek, který je doprovázen záchvatovitou dušností nebo kašlem. Je způsobený chybnou imunitní reakcí organismu, která vede k otoku sliznice průdušek a ke stahu jejich stěny. Obtížný je zejména výdech, který mohou doprovázet pískavé zvuky.
Astmatický kašel je suchý a dráždivý a zhoršuje se nejčastěji v noci, po námaze nebo ho také mohou spouštět různé zevní faktory, jako jsou emoce, stres, alergeny či znečištěné prostředí. Akutní záchvat je doprovázen výraznou dušností, sípavými zvuky, lapáním po dechu, úzkostí a pocitem tlaku na prsou. Frekvence záchvatů bývá různá, mezi jednotlivými obdobími, kdy se průběh nemoci zhorší, může existovat i období, kdy je pacient zcela bez obtíží.
Hygienická hypotéza
Hygienická hypotéza dává do souvislosti vyšší výskyt alergických onemocnění (a tím i astmatu) s téměř sterilním prostředím, ve kterém děti vyrůstají. S narůstající životní úrovní náš organismus přichází stále méně často do styku s bakteriemi a viry a přestává si vytvářet přirozenou „protiinfekční“ imunitu. Ta se potom překlápí do polohy, kdy tělo začíná reagovat neadekvátně na jinak přirozené podněty z prostředí (vznikají alergie). Souvislost byla rovněž prokázána mezi vznikem astmatu a blahobytem společnosti. V rozvojových zemích s nízkou životní úrovní se astma (ani jiná alergická onemocnění) prakticky nevyskytují.
Výskyt a příčiny astmatu
Příčiny vzniku astmatu jsou velmi komplexní a na vzniku nemoci se podílí více faktorů. Velkou roli hraje dědičnost. Pravděpodobnost vzniku onemocnění stoupá s počtem jeho výskytů v rodině (je-li nemocný rodič nebo sourozenec). Právě dědičnost totiž hraje roli ve výskytu alergie, kterou zároveň trpí téměř každý astmatik.
Nejčastějšími alergeny, které mohou spustit astmatický záchvat, jsou pyly, trávy, plísně, roztoči, prach, popřípadě zvířecí alergeny. Negativní vliv na astma má také kouření, znečištěné prostředí, ale i opakované infekce dýchacích cest, stres a emoční vypětí. Zda skutečně trpíme astmatem, určí lékař na základě popsaných obtíží, anamnézy (historie astmatu v rodině, prodělaná onemocnění, přítomnost alergií) a speciálního vyšetření plic, tzv. spirometrie. Při ní se měří rychlost vdechovaného a vydechovaného vzduchu, dechový objem a další funkční parametry plic.
Neméně důležité je odhalit příčinu, která astma spouští.
Existují dva způsoby, jak se tato příčina zjišťuje:
- Prvním je provokační test, při kterém se pacient vystaví námaze, nebo se pacientovi podá látka, která astma pravděpodobně vyvolává a sleduje se zhoršování obtíží.
- Druhým způsobem jsou kožní testy na alergie, kdy lékař vpíchne různé typy alergenů do pacientova předloktí a podle reakce okolí vpichu sleduje, zda na daný alergen reaguje organismus ve větší míře, než je obvyklé.
Astma vyléčit neumíme
Jak již bylo řečeno, astma bohužel nedokážeme vyléčit úplně, protože zatím neumíme přeladit imunitní systém tak, aby přestal neadekvátně reagovat na běžné zevní podněty. Ale při správném dodržování léčby a disciplíně ze strany pacienta dokážeme projevy astmatu téměř eliminovat a většina astmatiků je schopna žít plnohodnotným životem. Z těchto důvodů je léčba dlouhodobá, dokonce ji velmi často můžeme označit za celoživotní.
Léky tlumící astma jsou dvojího druhu. Jednak úlevové, které se podávají krátkodobě při akutním zánětu a umějí rychle potlačit jeho akutní projevy (rozšiřují průdušky a potlačují dušnost). A jednak to jsou dlouhodobě podávané léky protizánětlivé, jejichž úkolem je zajistit dlouhodobou kontrolu a prevenci astmatických projevů. Nejčastěji se používají kortikosteroidy, jež se zpravidla inhalují. Tento druh podání totiž umožňuje užívání nízkých dávek s minimálním rizikem nežádoucích účinků. Cílem inhalační léčby je získání plné kontroly nad nemocí, která by pacienta neměla v ničem omezovat. Záchvaty dušnosti by se téměř neměly objevovat, a pacient by se tudíž měl obejít i bez úlevových léků.
V
České republice se v současné době s astmatem léčí asi 500 tisíc lidí.
Můžeme astmatu předejít?
S prevencí by se mělo začít ideálně ještě před narozením dítěte. Ženy by během těhotenství neměly kouřit a poslední tři měsíce by se měly vyhýbat rizikovým faktorům. Po narození dítěte bychom měli dbát na to, aby vyrůstalo v nekuřáckém a bezprašném prostředí.
Pokud je bronchiální astma již diagnostikováno, je potřeba vyhnout se spouštěčům záchvatu. Určitě bychom měli zajistit bezprašné prostředí i doma. Nevhodné je vše, co v sobě prach udržuje: koberce, záclony, závěsy, čalouněný nábytek. Důležité je také často vysávat, větrat, otírat prach vlhkým hadrem a nejméně jednou týdně měnit povlečení. Dále se doporučuje omezit používání pronikavých parfémů, vonných tyčinek a aromatických látek.
Rozhodně bychom neměli kouřit a doporučuje se omezit styk s domácími zvířaty (nejsilnější alergeny produkují kočky). Zvířata vylučují alergeny především svými tělními sekrety (moč, slzy, pot, sliny). Hlavním alergenem tedy není srst, jak se mnozí domnívají. Z hlediska potencionálního rizika alergie není důležité, zda má zvíře krátkou, či dlouhou srst. Pokud se se svým domácím mazlíčkem nechcete rozloučit, alespoň ho nepouštějte do ložnice.
V pylové sezóně a při zhoršeném stavu ovzduší (smog apod.) je dobré omezit pobyt venku. Astmatikům prospívá sport, který pomáhá ke zlepšení funkce dýchacích cest a omezuje stres. Organismus by se však neměl přetěžovat.
Zhoršení stavu nemusejí vyvolávat jen alergeny, ale také stres či emoční vypětí. Proto se u citlivějších osob doporučuje jako součást léčby zařadit i psychoterapii. Vhodná jsou i jógová cvičení, velmi prospěšný je pobyt v sauně, v solné jeskyni a samozřejmě u moře.
