Svědění, neustálá starost o kůži a z toho plynoucí stres a nepohodlí. Takto by se dala v jedné větě přiblížit každodenní realita života atopiků. Onemocnění je o to záludnější, protože se může vyskytovat všude po těle - od obličeje, přes hrudník, po končetiny, a jeho průběh se během života častokrát proměňuje.
Atopický ekzém, chronické neinfekční zánětlivé onemocnění kůže, je výsledkem interakce vnitřních vlivů (genetická zátěž) a vnějších vlivů (životní styl, alergeny v pracovním prostředí, cigaretový kouř atd.). Zatímco genetiku neovlivníme, dopady vnějšího prostředí můžeme regulovat.
Atopický ekzém pod drobnohledem: Jak vzniká a co ho ovlivňuje
Atopie je pouze predispozice k možným projevům atopické dermatitidy, astmatu či alergie.
Dědičná zátěž, jež vede k mutaci určitých genů, se projevuje
zvýšenou náchylností k poruše bariérové (obranné) funkce kůže. Jestli se ale
tato porucha skutečně projeví, závisí na mnoha faktorech – ty mohou podpořit
vzplanutí zánětlivých reakcí pokožky, nebo je naopak eliminovat.
K hlavním projevům atopického ekzému
patří:
• dermatitida (zánět kůže)
• seróza (suchost kůže)
• pruritus
(svědivost)
Možné spouštěče
Mezi obvyklé příčiny, které
spouští či zhoršují symptomy atopie, patří pot, syntetické tkaniny, agresivní
čisticí prostředky, alergeny (např. pyl, zvířecí chlupy, roztoči) a hormonální
vlivy spojené především s věkem.
Pravděpodobnost vlivu potravinové alergie na aktivaci atopického ekzému se udává kolem 35 %. Nejčastějšími alergeny jsou kravské mléko, vaječný bílek a žloutek, pšeničná mouka, arašídy a sója.
První pomoc při záchvatu
svědění:
1. Obraťte svou pozornost jinam,
zaměstnejte se jinou činností.
2. Snižte teplotu v
místnosti a vyvětrejte.
3. Na svědící místo přiložte
chladivý obklad, nebo aplikujte vychlazený krém z lednice.
4. Zkuste na místo „poťukávat“ konečky prstů, ulevíte si
od nutnosti škrábání.
K iritaci kůže přispívá také klimatizace a topení, které snižují relativní vlhkost vzduchu, což má za následek rychlejší vysoušení kůže. Atopikům neprospívá ani častý pobyt v chlorovaných bazénech ani zvýšené pocení při tělesné námaze či vysokých letních teplotách. UV záření sice snižuje přirozenou imunitu kůže, ale také potlačuje zánět v kůži a zvláště v kombinaci s mořskou vodou působí blahodárně. Na dovolené většinou odpadá ještě jeden negativní faktor zhoršující projevy – stres. S nástupem podzimního počasí se lidé trpící atopickým ekzémem často setkávají se zhoršením všech symptomů. V zimním období kůži potrápí působení mrazu, větru a snížený pocit žízně vedoucí k nižšímu příjmu tekutin.
Pokožka: Zrcadlo do duše
Pokud bychom
chtěli jít ještě více do hloubky problému, přichází na řadu psychosomatické
hledisko, tedy manifestace projevů ekzému na kůži jako vnitřního nevyřešeného
problému. Psychický „detox“ a nalezení vlastní rovnováhy jdou ruku v ruce s
očistou těla. Tyto cesty jsou provázané a neoddělitelné. Řada pacientů při
očistě těla nachází cestu k relaxaci, meditaci a k práci na psychickém rozvoji,
protože objeví jejich pozitivní dopady.
Platí zde tedy přísloví „Ve zdravém těle, zdravý duch“. Boj s atopickým ekzémem je nelehký, ale cesta za vysněnou zdravou a hladkou kůží může vést také k sebepoznání.
Kožní buňky pod lupou
Atopikovy kožní buňky
mají špatnou soudržnost a odumírají rychleji než u zdravé kůže. Snáze
propouštějí nákazu a dostatečně neudrží hydrataci v kůži.
Nejvyšší výskyt atopického ekzému v dětském věku souvisí i s přirozeně se vyvíjejícími parametry kůže – novorozenecká kůže je propustnější, termoregulace a funkce potních a mazových žláz ještě nejsou dostačující. U kojenců a batolat je již rohová vrstva kůže (tj. horní vrstva pokožky, ve které se nachází póry potních žláz a ústí mazových žláz) vyvinuta, ale ochranný kožní film se dosud netvoří. Obdobně dochází ke snížení tvorby mazu a poruše ochranného filmu po čtyřicátém roku života. Ve věku nad šedesát let bývá postiženo suchou kůží až 70 % lidí.
Adekvátní péče
Pro
rodiče atopiky se jeví jako možnost plánované těhotenství, kdy jsou prenatálně a
posléze i kojenému dítěti dodávány probiotické kultury. Bylo prokázáno, že
složení střevní mikroflóry je u zdravých miminek jiné než u miminek s atopickými
projevy. Skladba mikroflóry je ovlivnitelná i v dospělosti, např. metodou
transplantace stolice.
