Antioxidanty a volné radikály – to jsou pojmy, o kterých se teď velmi často hovoří a píše. Na jedné straně jsou antioxidanty vyzdvihovány jako všelék při různých civilizačních onemocněních a na straně druhé se objevily v tisku zprávy o jejich nebezpečnosti, až možnosti vyvolání rakovinných onemocnění. Jak je to doopravdy?
Antioxidanty přírodního původu opravdu dokážou snížit riziko civilizačních onemocnění, na jejichž vzniku se podílejí volné radikály. Jedná se o srdeční onemocnění, infarkt, mrtvici, autoimunitní nemoci, artritidu, šedý zákal a onkologická onemocnění.
Účinek antioxidantů zeslabuje i užívání antikoncepce, hormonálních léků a projímadel.
Volné radikály jsou vlastně sloučeniny kyslíku, které vznikají jako vedlejší produkt buněčného metabolismu při spalování potravy na energii. Disponují jedním volným elektronem, mají záporný náboj. Jsou nestálé a reaktivní, stále vyhledávají další elektron, aby vytvořily pár. A tak v našem těle škodí, vytrhávají elektrony z membrán normálních tělesných buněk, a tím buňky ničí.
Zdrojem volných radikálů je znečištěné životní prostředí (smog, zplodiny, výfukové plyny s olovem), tabákový kouř, vysokotučné potraviny, žluklé tuky, dusitany z uzenin, chlor z pitné vody či špatně umyté ovoce, které obsahuje zbytky herbicidů a pesticidů, jež jsou také volnými radikály. Volné radikály se tvoří i v našem těle při obraně proti bakteriím a virům, při expozici ultrafialovým a ionizačním zářením. Množství volných radikálů v těle se rovněž s přibývajícím věkem zvyšuje a zároveň se zmenšuje schopnost jejich eliminace. To vede ke změně vazivové tkáně a k tvorbě vrásek. Častou příčinou snížení hladiny antioxidantů je také stres.
Obrana proti volným radikálům
Ochrannou policií v našem těle proti útokům volných radikálů jsou antioxidanty. Ty vychytávají volné elektrony, darují jim druhý elektron, a tím je neutralizují. Naše tělo vytváří některé antioxidanty samo, ale ke zvýšení obranyschopnosti, k ochraně před srdečně-cévním onemocněním a rakovinou je nutno přijímat další antioxidanty z potravy a formou potravinových doplňků.
Naše současná potrava totiž nedokáže sama zajistit dostatečný přísun potřebných antioxidantů, jak tomu bylo u našich předků. Denně bychom museli zkonzumovat až 12 kg čerstvé zeleniny a ovoce z domácích zahrádek.
Nejdůležitější antioxidanty: selen, vitamin E, vitamin C, beta karoten, lykopen, lutein, pyknogenol, koenzym Q.
Ovoce a zelenina ze supermarketů nejenže neobsahuje potřebné množství vitaminů a antioxidantů, ale navíc v sobě má rezidua hnojiv a chemikálií. Množství antioxidantů klesá i vařením a strouháním na kovovém struhadle.
Antioxidanty v našem těle navzájem spolupracují na principu takzvaného synergismu. To znamená, že jejich účinek se navzájem nesčítá, ale násobí. Navíc si pomáhají při regeneraci, například pyknogenol může obnovovat účinky vitaminu C, a ten zase regeneruje vitamin E.
Naše tělo velmi dobře využívá přírodních antioxidantů při ničení volných radikálů. Bohužel některé synteticky připravované antioxidanty mohou opravdu v našem těle škodit. Například syntetický vitamin E se může ve vysokých dávkách sám stát volným radikálem a škodit našim buňkám. Zrovna tak beta karoten může u kuřáků vyvolat až rakovinné bujení plicních buněk.
Přírodní antioxidanty tedy opravdu dokážou zredukovat škodlivé volné radikály v našem těle, a tím nás chránit před civilizačními nemocemi.
Zelený čaj
Nejbohatším zdrojem antioxidantů je zelený práškový čaj matcha, který se pije rozmíchaný ve vodě. Obsahuje 80x více antioxidantů než pomerančový džus.
Aby se získalo z klasického zeleného čaje co nejvíce antioxidantů, doporučuje se metoda druhého výluhu. Zelený čaj se přelije horkou vodou o teplotě 70 až 80 °C, hned se slije a zalije se znovu a nechá se vyluhovat 3 minuty. Většina cenných látek polyfenolů se totiž uvolňuje pomaleji než thein - kofein a přechází až do druhého nálevu. Tento způsob vaření čaje doporučoval slepý prorok Edgar Cayse.
Antioxidanty jako prevence srdečních onemocnění
V našich cévách je cholesterol přenášen pomocí lipoproteinových nosičů. LDL-lipoprotein o nízké hustotě přenáší cholesterol do našich buněk, kde je využit například jako stavební látka hormonů. HDL-lipoprotein o vysoké hustotě odnáší cholesterol z buněk pryč. Pokud je LDL-nosič poškozen oxidací, znamená to, že je napaden volnými radikály, neplní funkci přenašeče a cholesterol se hromadí a ukládá v cévách.
K oxidaci LDL-nosiče dochází pouze v případech, kdy naše tělo disponuje malým množstvím antioxidantů, jako je vitamin E a koenzym Q. Proto je důležité při vysokém cholesterolu v krvi užívat koenzym Q a vitamin E. Vitamin E má navíc ochranný efekt na krevní destičky, zamezuje jejich shlukování, a napomáhá tak i ředění krve.
Ochranný efekt antioxidantů proti rakovině
Volné radikály mohou způsobit mutaci DNA našich buněk, což vede k nekontrolovanému růstu nenormálních buněk. Do těchto buněk se neustále přenáší informace, aby se stále dělily a rostly. Volné radikály také ničí membrány buněk a deaktivují mechanismy, které omezují růst buněk. Růst buněk se pak vymkne jakékoliv kontrole.
Antioxidanty chrání před rakovinou třemi způsoby:
Základem našeho stravování by mělo být 5 porcí ovoce a zeleniny denně. K tomu
je vhodné vždy přidat:
