Je poměrně běžné, že se na procházkách v přírodě zastavíme u nejednoho stromu či keře a ochutnáme jejich zralé, šťavnaté a sluníčkem prozářené plody. Už jste ale někdy ochutnali listy trvalky, kterou můžete mít i doma v květináči?
Angínovník čínský pochází z Číny, kde ho místní obyvatelé pěstují již tisíce let. Je nenáročný, může být okrasou našich zahrad i obývacích pokojů, má dlouhé mečovité listy a nádherné oranžovo-červené květy. A navíc je léčivý.
Angínovník obsahuje látky (glykosidy, flavonoidy, třísloviny, silice atd.), které pomáhají rozpouštět hlen. Jeho blahodárné účinky tedy oceníme především, když máme kašel či nás bolí v krku. Angínovník působí také preventivně proti propuknutí nachlazení či angíny.
Pokud chcete mít tohoto přírodního lékaře také pod svou vlastní střechou, dbejte na to, aby byl na slunném místě. Nejvíce mu vyhovuje neutrální, písčitá a dobře propustná půda. Zálivku vyžaduje pravidelně, avšak po menších dávkách. Angínovník totiž nesnáší podmáčenou půdu.
Jak angínovník užívat?
Angínovník je nenáročná rostlinka, kterou nemusíme nijak zvlášť upravovat, louhovat či vařit, aby začala léčit. Stačí, když si odlomíte konec jejího listu (přibližně 3 cm) a rozžvýkáte ho. List byste neměli žvýkat dále než 30 vteřin a vzniklou kaši vždy vyplivněte. Žvýkaní je možné opakovat maximálně šestkrát denně. Kdybyste toto množství překročili, mohli byste se angínovníkem předávkovat či si způsobit alergickou reakci.
Angínovník není vhodný jen pro léčbu nemocí z nachlazení a horečky. Látky, které obsahuje, pomáhají také při zácpě, nadýmání či hadím uštknutí. Někteří lidé ho rovněž užívají při léčbě kapavky nebo při onemocnění ledvin (angínovník totiž působí močopudně).
PRŮKAZ TOTOŽNOSTI:
- Botanický název: Belamcanda chinesis
- Čeleď: kosatcovité
- Které části se používají: listy, oddenek
- Co obsahuje: glykosidy (belamcadin, tectoridin), flavonoidy, třísloviny, silice, saponiny, neprozkoumané alkaloidy
