Alergie a její projevy

Kýchání, smrkání, vyrážka, dušnost, stažení průdušek, pokles krevního tlaku… To jsou jen některé z projevů alergie, kterou v dnešní době trpí stále více lidí.

Co se pod pojmem alergie ale vlastně skrývá?

Imunitní systém má za úkol nejen obranu organismu proti infekcím a rozpoznávání a likvidaci starých, či jinak změněných buněk v organismu, ale též toleranci vůči strukturám tělu vlastním nebo látkám z prostředí, které organismu neškodí. Pokud je míra této tolerance porušena, organismus reaguje nepřiměřeně a dochází k chybným imunitním reakcím. Jsou-li namířené proti strukturám tělu vlastním, vznikají autoimunitní onemocnění, jako například revmatoidní artritida, lupénka, celiakie či roztroušená skleróza.

Alergie je chybná, nepřiměřená reakce imunitního systému na podněty vnějšího prostředí, které jsou za normálních podmínek neškodné.

Jsou-li naopak imunitní reakce namířené proti běžné látce z vnějšího prostředí, na kterou by organismus nepřiměřeně reagovat neměl, hovoříme o alergii.

Co je antigen?

Antigen je jakákoliv látka, která je schopná vyvolat v těle imunitní reakci. Alergen je antigen, který v těle způsobí alergickou reakci, tedy antigen pro zdravou populaci neškodný, ale u člověka se změněnou imunologickou reaktivitou (alergika) vyvolá alergii.

V souvislosti s potravinami je třeba zmínit, že někdy se potravinová alergie chybně zaměňuje za potravinovou nesnášenlivost (například nesnášenlivost mléčného cukru laktózy). Rozdíl je v tom, že alergie je vždy vyvolána imunitní reakcí, zatímco nesnášenlivosti vznikají na základě zcela jiných mechanismů.

Za nejčastější potravinové alergeny jsou pokládány: mléko, vejce, lepek, ořechy, ryby, korýši a sója. Mléko jako alergen působí zejména u kojenců a malých dětí, pokud mléko nesnáší dospělý jedinec, většinou se nejedná o alergii na mléčnou bílkovinu, ale intoleranci laktózy.

Alergeny mohou být často zkřížené, znamená to, že například člověk alergický na mléko má alergii i na sóju. Zkřížené mohou být i alergie na různé druhy pylů apod.

Alergická reakce nikdy nepropuká při prvním styku s alergenem! Nejprve totiž musí dojít k tzv. senzibilizaci. Setká-li se predisponovaný jedinec s alergenem poprvé, jeho imunitní systém ho nejprve musí vyhodnotit jako nebezpečný a poté se připraví na reakci, která nastane až při dalším, opakovaném styku s ním.

Mezi nejčastější alergeny patří pyl, prach, roztoči, produkty mazových a slinných žláz domácích zvířat, hmyzí jedy, léky a některé potraviny.

Jaká jsou nejčastější alergická onemocnění?

• Alergická rýma se vyskytuje odhadem asi u 20 % populace. Může být sezónní, ale častěji se opakovaně vrací v průběhu roku, nebo je chronická. Vyznačuje se čirým výtokem z nosu, opakovaným kýcháním a otokem nosní sliznice (ucpaný nos). Příznaky mohou být různě silné, někdy může být společně s rýmou přítomen i zánět spojivek. Alergická rýma se většinou nevyskytuje u malých dětí, nejčastěji propuká v pubertě nebo v rané dospělosti. Rýmu je vhodné nepodceňovat, protože neléčená alergická rýma může způsobit vznik astmatu.
• Astma je způsobeno stažením hladkých svalů průdušek, otokem sliznice dýchacích cest a tvorbou hustého hlenu. To všechno ztěžuje dýchání, zejména výdech, při kterém se objevují pískoty, a chronický kašel. Neléčené astma může vést i k ohrožení života. Výskyt astmatu se bohužel v posledních letech zvyšuje u dětí i dospělých, a to zejména ve městech se znečištěným ovzduším.
• Kopřivka je krátkodobé poškození kůže projevující se zarudnutím a pupínky a může být doprovázeno též otoky. Pokud je poškození kůže dlouhodobé a chronické, jedná se o atopický ekzém. Ekzém bývá jedním z prvních projevů alergie u malých dětí. Kůže je velmi suchá, pokrytá červenými, silně svědivými pupínky, puchýřky až šupinami. Škrábáním se příznaky zhoršují. U dětí začíná ekzém nejčastěji na tvářích nebo na bradě, ale může se rozšířit po celém těle. Asi u 10 % pacientů může atopický ekzém začít až v dospělosti.
• Potravinové alergie je někdy složitější diagnostikovat, protože jejich příznaky jsou velmi pestré a nemusejí týkat jen trávicího traktu (průjem, zvracení, bolesti břicha), ale mohou se vyskytnout i kožní příznaky (kopřivka, atopický ekzém), nebo reakce dýchacích cest (rýma). Mechanismus potravinových alergií navíc nemusí vždy probíhat přes IgE protilátky, takže jejich hladina nemusí být zvýšená a potravinový alergen se někdy obtížně hledá. Alergie na bílkovinu kravského mléka u malých dětí často spontánně vymizí, ale později se může manifestovat jako jiný typ alergie, například alergická rýma nebo astma. Potravinové alergie nejsou vzácné ani u dospělých.
• Anafylaktický šok je nejzávažnější forma alergické reakce, která pacienta bezprostředně ohrožuje na životě. Projevuje se nejprve kožními projevy (zarudnutí, svědění), přidává se otok, dušnost, nevolnost, může být přítomno i zvracení a průjem. Navíc dochází k prudkému poklesu tlaku, až bezvědomí. Reakce má rychlý průběh a vyžaduje akutní zásah. Je potřeba zaměřit se na udržení životních funkcí a okamžitě zavolat rychlou záchrannou pomoc.
  
  

Jak se člověk stane alergikem?

Alergie je komplexní porucha a za její vznik zodpovídá několik faktorů:

     1) Genetika

     Dědičný sklon ke vzniku alergie se nazývá atopie. Atopik je člověk, který nemusí mít
     žádné obtíže, ale jeho imunitní systém je v pohotovosti spustit za určitých podmínek
     alergickou reakci (tzv. časný typ alergické reakce charakterizovaný zvýšeným
     množstvím protilátek typu IgE). Riziko vzniku alergie se zvyšuje s počtem alergiků
     u přímých příbuzných v rodině (rodiče a sourozenci). Je-li například jeden rodič nebo
     jeden sourozenec v rodině alergik, zvyšuje se riziko o 30 až 40 %, pokud jsou oba
     rodiče alergici, může být riziko 60 až 80 %. Na druhé straně i jedinec, jehož příbuzní
     žádnou alergií netrpí, může alergií onemocnět (asi v 10 až 15 % případů).

     2) Hygienická hypotéza

     Jedná se o problém v civilizovaných zemích, kdy díky zvýšení životní úrovně a
     hygienických podmínek vyrůstají děti v téměř sterilním prostředí. Čisté a nezávadné
     prostředí je žádoucí, nicméně určité promoření bakteriemi působí jako „trénink“ pro
     imunitní systém, který se díky tomu vyvíjí správným směrem. Zásadní je zejména první
     rok života dítěte.

     3) Znečištění prostředí a cigaretový kouř

     4) Stres

     Snižuje odolnost organismu obecně.

Diagnostika patří do rukou odborníka

Diagnóza se provádí na základě vyzpovídání pacienta ohledně jeho obtíží a výskytu alergií v rodině, kožními testy (aplikace alergenů na kůži a určení vyvolávajícího alergenu podle velikosti vytvořeného pupence) a vyšetření krve na IgE protilátky (obvykle zvýšená hladina).

Alergie se léčí velmi obtížně a ve většině případů je úplně vyléčit nelze. Proto je důležité snažit se styk s alergenem co nejvíce minimalizovat. Prospěšná je i klimatická léčba na horách nebo u moře.